Dikhas tvrdí, že čtení jmen obětí romského holocaustu je proti romským tradicím. Institut Terezínské iniciativy a Muzeum romské kultury nesouhlasí
Volné uskupení Dikhas, které reprezentuje Libuše Martínková a František Lacko, tvrdí, že mezi Romy budí rozpaky a někdy i nevoli veřejné čtení jmen obětí romského holocaustu na některých pietních shromážděních, které pořádá Institut Terezínské iniciativy (ITI). Podle ředitelky Institutu Terezínské iniciativy Terezy Štěpkové si ale uskupení s ní jen vyřizuje osobní účty a ona sama nepřišla na argument, který by ji přesvědčil, že připomínat jména lidí, kteří byli neprávem a naprosto barbarsky zavražděni, je nevhodné a neuctivé.
Dikhas: Čtení jmen zemřelých ve veřejném prostoru není součástí romské tradice a kultury
“Jako členové seskupení Dikhas pravidelně vedeme s Romy diskuse o tom, jaká je jejich představa důstojného uctění památky obětí romského holocaustu. Nemůžeme a nechceme mluvit za všechny Romy, protože ani mezi nimi nepanuje v této otázce dokonalá shoda,” píše se ve stanovisku zaslaném serveru Romea.cz.
“Z dialogu mezi Romy však vyplývá, že za důstojné považují vyvěšení romské vlajky v rámci nejrůznějších pietních akcí, projev úcty v podobě minuty ticha a také květinové dary, zejména v památný den obětí romského holocaustu, který si připomínáme 2. srpna. Dále by si přáli, aby mainstreamová média a veřejní činitelé věnovali této události zaslouženou pozornost,” dodává Libuše Martínková a František Lacko.
“Co však budí rozpaky, a mezi Romy leckdy i nevoli, je veřejné čtení jmen obětí romského holocaustu na některých pietních shromážděních, které pořádá Institut Terezínské iniciativy. Ať už je to na den Jom ha-šo’a v dubnu, nebo v srpnu v památný den obětí romského holocaustu, čtení jmen zemřelých ve veřejném prostoru není součástí romské tradice a kultury. Slova „Nechte naše mrtvé spát“ jsou jednoznačně výmluvná – Romové vnímají veřejné čtení jmen jako neuctivé a nedůstojné, jakkoli chápou snahu připomínat si symbolicky jména obětí. Romové na své předky, kteří zahynuli v nacistických táborech, nechtějí zapomenout, stejně jako Židé, ale jejich vzpomínání je zkrátka kulturně odlišné,” uvádí se v prohlášení.
Tereza Štěpková, ředitelka ITI: Nepřišla jsem na argument, který by mě přesvědčil, že připomínat zavražděné je nevhodné a neuctivé
Na stanovisko volného seskupení Dikhas k formě uctění památky obětí romského holocaustu reagovala na webu Insitutu Terezínské iniciativy ředitelka Tereza Štěpková.
“Přesto, že vím, že jde o vyřizování si osobních účtů se mnou, a přesto, že takový přístup nepokládám za korektní, rozhodla jsem se k tomu vyjádřit a podnítit diskusi nad tématem, které se kolem akce Veřejné čtení jmen obětí holocaustu – Jom ha-šoa v poslední době objevuje i z jiných stran. A to hlavně proto, že se to netýká jen mě, ale mnoha lidí, kteří do akce vložili svou energii, práci i osobní účast a paměť svých rodin,” píše Tereza Štěpková a připomíná, že „čtení“ pořádá ITI od roku 2006.
Ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová: “K iniciativě pana Lacka ohledně nesouhlasu se čtením romských jmen na akci Jom-ha-šoa se muzeum nepřipojuje.”
“Nápad na zařazení také jmen romských obětí vznikl v roce 2010 z diskuse tehdejších spolupořadatelů České unie židovské mládeže a Nadačního fondu obětem holocaustu s reprezentanty romské komunity. Pro jména jednotlivých lidí bylo osloveno Muzeum romské kultury, které i v dalších letech seznamy připravovalo. Cílem nás všech po celou dobu bylo přispět k uznání skutečnosti rasového pronásledování Romů během druhé světové války a přijetí genocidy Romů za součást dějin holocaustu – nacistického rasového pronásledování nevinných lidí,” dodává ředitelka ITI s tím, že během deseti let nezaznamenala negativní reakci na zařazení romských jmen do čtení.
ITI není jediná organizace, která veřejně čte jména obětí romského holokaustu. Od roku 2019 čtení jmen pořádá pravidelně 2. srpna i organizace ARA ART v rámci akce nazvané Leperiben.
“A ač jsem v uplynulých měsících o tom hodně přemýšlela, nepřišla jsem na argument, který by mě přesvědčil, že připomínat jména lidí, kteří byli neprávem a naprosto barbarsky zavražděni, je nevhodné a neuctivé,” uvedl ředitelka ITI Tereza Štěpková s tím, že nesouhlas se stanoviskem Františka Lacka vyjádřila i ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.
“K iniciativě pana Lacka ohledně nesouhlasu se čtením romských jmen na akci Jom-ha-šoa se muzeum nepřipojuje,” uvedla Horváthová pro Obecní noviny Židovské obce v Praze.
Veřejné čtení jmen obětí holokaustu probíhá u příležitosti Dne holokaustu a hrdinství, kdy si prostřednictvím vzpomínkových obřadů připomínáme památku obětí holokaustu. Pro tento pietní den byl stanoven termín, kdy bylo zahájeno povstání ve varšavském ghettu 19. dubna 1943.
Veřejné čtení jmen obětí romského holokaustu, které od roku 2019 pořádá organizace ARA ART, probíhá 2. srpna, kdy si připomínáme památku vyvraždění téměř 3000 Romů a Sintů v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau (Osvětim-Březinka) na konci druhé světové války.
