Děti ztvárnily v hale Masarykova nádraží příběhy pamětníků holokaustu
Holokaust očima pamětníků, kteří v době druhé světové války byli dětmi, přiblížily včera večer divákům děti v inscenaci Paměť jsme my. Scénář vznikl na základě rozhovorů dětí s pamětníky, kterým bylo za druhé světové války tolik, co dnešním malým hercům. A protože se na cestu do neznáma od svých rodičů do cizích zemí, cizích rodin či do koncentračních táborů vydávaly vlakem, odehrálo se dnešní představení v hale pražského Masarykova nádraží.
Zdarma přístupné představení přilákalo několik desítek diváků, kterým děti rozdaly vstupenky v podobě vlakových jízdenek v několika barvách. Záhy diváky vyzvaly, aby se podle barev rozřadily do několika skupin, podobně, jako tomu bývalo při transportech. Ve čtyřech skupinách pak sehrávaly krátké etudy složené podle vzpomínek pamětníků.
Skupinky herců tvořilo tři až pět dětí oblečených v dobových oděvech a s malými kufříky a čísly na šňůrkách na krku. Vyprávěly v minulém čase o tom, jak cestovaly vlakem se zamčenými dveřmi do neznáma, ale docestovaly třeba do Anglie, kde se později setkaly s rodiči. Další ale vzpomínaly na cestu do Osvětimi, na to, jak je oddělili od rodičů a musely se dívat na to, jak maminku vedou do plynu. Dětskými hlasy vyprávěly o tom, o kolik příbuzných a kamarádů za války přišly, jak si třeba i v Osvětimi kamarády i lásky našly, ale nikdy už je neviděly.
Ticho nádražní haly několikrát prořízl srdceryvný řev jediné dospělé herečky, která s fotografií v ruce křičela, zda někdo neviděl její dcerku a evokovala tak situaci z transportů. Její zoufalý pláč přesvědčil některé kolemjdoucí o tom, že se jí skutečně na nádraží ztratila holčička a jali se jí pomáhat.
Praha se touto inscenací připojila k evropským městům, která si tímto způsobem připomínají Mezinárodní den památky obětí holokaustu. Ten připomíná 27. leden 1945, kdy Rudá armáda osvobodila nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim-Březinka.
Příběhy pamětníků použité v představení jsou ze sbírky Paměť národa, kterou shromažďuje společnost Post Bellum. “Představení Paměť jsme my je výjimečné tím, že jeho scénář vytvořila režisérka Tamara Pomoriški na základě doslovných reakcí dětí na setkání s pamětníky holokaustu,” uvedla koordinátorka mezinárodního projektu Josefína Formanová.
Autentičnost představení dodává skutečnost, že v něm hrají děti ve stejném věku, v němž byli sami pamětníci, když do jejich života krutě zasáhla druhá světová válka – Asaf Auerbach byl jedenáctiletý, Zuzaně Marešové bylo sedm let, Marii Vítovcové 13, Rudolfu Roubíčkovi 16, Evě Benešové tři roky, Jiřímu Pavlu Kafkovi 15 let.
Projekt vznikl díky spolupráci s nizozemskou organizací Theater Na de Dam. Ta přibližuje události druhé světové války formou divadla s dětmi od roku 2010, aby pomohla nejmladší generaci pochopit holokaust.
