Děti romské víly Kesaj roztančily Kampus Hybernská
Nezdolnou energií nabitý tanečně hudební soubor Kesaj Tchave ze Slovenska roztančil v polovině května Kampus Hybernská na Novém Městě v Praze. V metropoli se ale déle nezdržel – „děti romské víly Kesaj“ po vystoupení zamířily do Francie, kde je čekalo desetidenní turné.
„Soubor jsme nezakládali s tím, že bychom chtěli uspět v showbyznysu. Hlavní záměr bylo to, aby si děti a mladí lidé z osad zkusili nějaké taneční zkoušky, aby mohli být něčeho součástí,“ přibližuje začátky Ivan Akimov, který uskupení před více než dvaceti lety založil a dodnes ho spolu se svojí manželkou Helenou vede.
Úspěch si ale Kesaj Tchave našel – jeho členové a členky, děti pocházející z osad v okolí slovenského Kežmaroku a Popradu, za sebou mají stovky vystoupení doma i v zahraničí. Koncertovali v Rakousku, Německu, Švýcarsku, Itálii a ve Francii. Vystupovali na maďarském festivalu Sziget nebo ve slavném koncertním sále Olympia v Paříži. A právě ve Francii získal Akimov za své dlouhodobé působení se svým souborem v hudebních a kulturních kruzích před devíti lety státní vyznamenání Rytíř Národního řádu za zásluhy.
„Jsem nesmírně poctěný, největší ocenění však pro nás je, když přijdeme do osady a všichni křičí: ‚Strejdo Ivane, my s vámi chceme jít taky!‘ Ocenění mě ale určitě potěšilo, protože otázku, jestli to, co dělám, má smysl, si kladu každý den, a takhle vidím, že to smysl má a můžu jít dál,“ uvedl tehdy pro média Akimov.
Nahlédnout za obzor
„Vstávali jsme v pět hodin ráno a cestou v autobuse jsme zkoušeli. Vystoupení jsme si užili, publikum bylo přívětivé, zapojovalo se, byla to radost,“ přibližuje sbormistr květnovou hudební zastávku v Praze. Před vystoupením se v prostorách Kampusu Hybernská také promítal krátký dokumentární film Kesaj Tchave režiséra Jozefa Banyáka.
Pod názvem „Des Nouvelles d’Alain“ – Alainovy novinky vyšel o souboru v roce 2012 ve Francii i komiks z dílny uznávaných autorů, fotografa Alaina Kelera, vytvárníka a scenáristy Emmanuela Guiberta a grafika Frédérique Lemerciera.
O tři roky později byl na mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Jeden svět uveden snímek Jenica a Perla dokumentaristky Rozálie Kohoutové, který byl nominovaný na cenu Pavla Kouteckého. Zazněla v něm Akimova hudba a objevily se v něm i děti z Kesaj Tchave.
„Já nejsem nějaký přísný učitel, důležité je, aby to všechny bavilo. S dětmi ze souboru jsme jako parťáci, velice si vážím jejich obrovské autenticity,“ říká hudebník.
On i jeho paní Helena jsou si však vědomi toho, že změnit život dětem z osad zásadně nemohou. „Když se vrátíme z vystoupení domů, tak se vrátíme zpátky do osady, kde je pro tisíc lidí jedna pumpa na vodu. Já nemám moc jim jen tak změnit život. Nejsem bohatý, nejsem žádný podnikatel, jsem úplně obyčejný člověk. Ale snažíme se jim alespoň ukázat jiný směr, jiný životní obzor, za kterým by se mohly vydat,“ přibližuje Akimov.
Článek vyšel v časopise Romano voďi. Předplatné si můžete objednat na webu časopisu.
