Dětem, které nepoznaly svět: Památník dětským obětem libereckého koncentračního tábora pro Romy a Sinti

“Je to věnováno dětem, které nepoznaly svět. Toto heslo nám přišlo nejlepší z toho důvodu, že ty děti se narodily v lágru a v jiném lágru v Osvětimi byly zavražděny, takže nepoznaly a ani neměly šanci poznat vůbec nic jiného,” řekl Ivan Rous ze Severočeského muzea, který se na vzniku památníku podílel..

Památník je u Kunratické ulice, v místě bývalého koncentračního tábora z druhé světové války, kde bylo internováno v letech 1941 až 1943 přes 130 Romů a Sintů. “Z 99 procent se ty děti narodily právě v tomto táboře,” uvedl Rous. Úplnou jistotu podle něj nemohou mít i kvůli tomu, že Němci lágr pro Romy v Liberci několikrát přestěhovali. Nejprve je drželi v jednom domě u lomu v Rochlici. “Poté byli umístěni v továrně u uprchlického nádraží číslo popisné 120, kde byli v otřesných podmínkách. A potom se město rozhodlo, že pro ně postaví koncentrační tábor, doslova takto to je uvedeno v těch materiálech. Postaven byl právě v té zatáčce na Kunratické ulici. Jednalo se o velký dřevěný barák s cihelnou podezdívkou a ten barák obývalo přes 130 osob,” uvedl Rous.

V táboře podle něj žili Romové a Sintové zhruba dva roky, následně byli přemístěni a nacisty zavražděni v koncentračních táborech Osvětim, Buchenwald a Ravensbrück. “Myslíme si, že z těch lidí nepřežil nikdo, vyjma snad jedné rodiny, která byla z transportu vyřazena nám za nepříliš známých důvodů,” dodal Rous.

O existenci romského tábora za války u Kunratické ulice se podle něj dnes už neví. Míní, že částečně za to může i to, že od roku 1943 fungoval tento tábor jako zajatecký pro Francouze, na což si někteří pamětníci vzpomínají. “Takže ta paměť, která se většinou vztahuje ke konci války, tak se týká právě těch Francouzů,” dodal. Různých intervenčních táborů bylo po Liberci za druhé světové války 108.

Na začátku byl článek Romea.cz o knize historika Ivana Rouse

Pomník je výsledkem dlouholetého úsilí a spolupráce mnoha lidí a institucí, kteří se nevzdali svého snu o uctění památky zavražděných. “Cesta k vybudování památníku byla velmi dlouhá. Díky Romea.cz jsem se dověděl o koncentračním táboře v Liberci, kdy server zveřejnil části z knihy Ivana Rouse – Tábory a válečná výroba. Knihu jsem si vypůjčil v Liberecké knihovně a vyčetl z ní důležitá fakta,” popsal začátek celé iniciativy pro zpravodajský server Romea.cz Jan Cverčko z  Asociace romských představitelů Libereckého kraje z.s.

“V roce 2017 vznikla Asociace romských představitelů Libereckého kraje z. s., kde představitelé spolků Roma Tanvald z. s., Romany Art Workshop z. s., Nabank z. s., Cominutes z. s., Pomoc v nouzi z. s., vytvořily Asociaci, kterou vedla Iveta Bílková. Tehdy jsme si rozdali úlohy a já s Radkem Šandorem jsme dostali za úkol památník obětem holocaustu libereckého lágru,” doplnil Cverčko s tím, že celý tým následně oslovil vedení města Liberce. “Tehdejší primátor Tibor Batthyány se k vybudování památníku přikláněl a jednání probíhalo i s náměstkem primátora Ivanem Langrem, který celou dobu stál a stojí na naší straně,” dodal Cverčko.

Prvním krokem bylo umístění tří stolpersteinů, neboli kamenů zmizelých, na náměstí Dr. Edvarda Beneše v Liberci. Tyto kameny nesou jména tří obětí, které se podařilo identifikovat z knihy historika Ivana Rouse.

Následujícím krokem bylo získání dalších jmen obětí z archivů památníku Osvětim. Zde se podařilo najít několik desítek jmen, převážně dětí, které byly v Liberci uvězněny a poté zavražděny v Osvětimi.

V roce 2019 byly na místě vztyčeny dřevěné kříže

“Přišly hlavně jména dětí, chlapců, kteří se narodili nebo jako batolata byli uvěznění v libereckém lágru.  To vyprovokovalo Ivana Rouse k nějakému činu, aby se veřejnost o tom dověděla. Vznikly tedy kříže, které byli umístěny na místě lágru,” dodal Jan Cverčko. Kříže byly slavnostně odhaleny v roce 2019 a připomínají nevinné oběti nacistického teroru.

Posledním krokem bylo vytvoření trvalého památníku, který by odpovídal důstojnosti a významu místa. Tento proces byl komplikovaný a zdlouhavý, neboť na pozemku, kde se tábor nacházel, bylo uvaleno věcné břemeno, které znemožňovalo jeho volné užívání. Proto bylo nutné najít kompromisní řešení, které by uspokojilo všechny zúčastněné strany.

Kompromisem bylo, že nad pozemkem se postaví základna rychlé záchranné služby Libereckého kraje, která bude sloužit obyvatelům města a okolí. Ve spodní části pozemku vznikne památník, který bude obsahovat desku se jmény a odkazem na koncentrační tábor a kámen, který bude symbolizovat hrob obětí.

“Podal jsem žádost v roce 2022 městskému zastupitelstvu, aby byl vytvořen archeologický průzkum. Ten byl schválen a financoval ho Liberecký kraj. Průzkum vedlo Severočeské muzeum a byly nalezeny různé artefakty, které odkazovaly na život v lágru a zároveň betonový základ,” řekl Jan Cverčko.

V létě 2023 se pak představitelé Asociace romských představitelů Libereckého kraje dohodli s Ivanem Rousem, že památník by měl být vytvořen co nejdříve a nelze čekat na zdlouhavé jednání o stavbě základy rychlé záchranné služby.

“Ivan Rous se dohodl s hejtmanem Martinem Půtou, který prostřednictvím zastupitelstva  Libereckého kraje nechal schválit finance na desku se jmény a s odkazem na koncentrační tábor a také na kámen. Návrh byl schválen, kámen dodala a opracovala firma Ligranit, desku vytvořil pan Gagulak z Brna. 22. února Ivan Rous a jeho kolegové kámen svépomocí usadili a v odpoledních hodinách pak proběhl pietní akt,” uvedl pro zpravodajský server Romea.cz Jan Cverčko.

Odkaz pro budoucí generace, jak je nebezpečný nacismus, anticikanismus nebo antisemitismu

Vybudování památníku stálo zhruba 100.000 korun. Pomník je z liberecké žuly, šestitunového kamene, který má na výšku skoro tři metry. Jména dětí jsou vsazena do bronzové desky. Podle Rouse zvolili materiály, které jsou trvanlivé. “Já se zabývám projektováním obnovy pomníků a ta zkušenost je úplně jednoduchá. Jakmile třeba pomník padlým z první světové války byl z betonu, z umělého kamene, z dalších materiálů, tak nepřežil, nevydržel,” řekl.

Pomník zůstane na stejném místě i po vybudování sídla záchranné služby. “Projektanti se nám sami ozvali. V projektu je počítáno s tím, že se zároveň jedná o pietní místo, že tady byl tábor, který už jenom tím, že celé to osazenstvo bylo zavražděno, tak patřil k těm nejhorším, které tady vůbec byly,” dodal Rous.

“Pro nás a pro budoucí generace je to odkaz k tomu, jak je nebezpečný nacionalismus, který tehdy vedl k vyvraždění milionů lidí jen pro jejich původ, například židovský, romský a další. Tento památník by měl připomínat všem, že nacionalismus a neonacismus nepatří do společnosti a je důležité proti anticikanismu, antisemitismu bojovat dostupnými prostředky,” dodal pro zpravodajský server Romea.cz Jan Cverčko z Asociace romských představitelů Libereckého kraje.

“Konečně můžeme uctít památku obětí. Všechny naše organizace zde mohou pořádat pietní akty, hlavně u příležitosti 2. srpna, kdy byl vyvražděn tzv. cikánský tábor v Auschwitz Birkenau II. Stále nejsme spokojeni, místo se musí zkulturnit a stále běží příprava stavby sídla záchranné služby. Jsme však rádi, že památník obětem stojí,” uvedl Cverčko a poděkoval všem, kteří se na vzniku podíleli.

“Velké díky patří hlavně Ivanovi Rousovi a jeho kolegům, Severočeskému muzeu, Libereckému kraji, hejtmanovi Martinu Půtovi. Také chci poděkovat Michalu Hronovi a Pavlu Jelínkovi z Židovské obce Liberec, kteří nás od začátku velmi podporují a spolupracují s námi. Velké díky patří také všem Asociákům,” dodal na závěr pro Romea.cz Jan Cverčko.