Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Desítky lidí uctily památku obětí romského holokaustu v Hodoníně u Kunštátu

20. srpna 2012
Čtení na 4 minuty
Památník Žalov. Foto František Kostlán

V bývalém koncentračním táboře v Hodoníně u Kunštátu se v neděli sešly
desítky lidí, aby uctily památku obětí romského holocaustu. Stalo se tak přesně
devětašedesát let od největšího transportu z Hodonína u Kunštátu do
vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Při příležitosti smutného výročí byl díky péči
Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského otevřen zrekonstruovaný barák, který v areálu takzvaného "cikánského tábora"
sloužil jako vězení. Budova je první částí budoucího Památníku romského
holokaustu, který má být hotový do tří či čtyř let.

Během pietního aktu proběhla vedle bývalé vězeňské budovy mše pod širým
nebem. Potom se přítomní přesunuli k hrobům lidí, kteří zde zahynuli během
nacistické okupace. S narůstajícím počtem umírajících byli v dalších fázích
existence tábora mrtví ukládáni do masového hrobu v těsné blízkosti samotného
tábora v Hodoníně. V místech hrobu, který dnes nese název Žalov, byl roku 1997
zbudován Muzeem romské kultury památník. V současné době probíhají na základě
žádosti tohoto muzea na Ministerstvu kultury ČR přípravné kroky k vyhlášení
tohoto místa kulturní památkou, čímž bude ještě více zvýšen celkový význam této
lokality.

Do Žalova
přijely desítky Romů a zastánců lidských práv. Autobusy s účastníky z Brna vypravilo Muzeum romské kultury
a IQ Roma Servis. Své projevy zde přednesli zástupci Muzea romské kultury –
etnoložka Jana Poláková, pověřena řízením muzea, a historik Michal Schuster.
Dále zde například hovořili předseda Společenství Romů na Moravě Karel Holomek a ministr
školství Petr Fiala. Pár slov zde přednesl i zástupce velvyslanectví USA,
přítomni byli i zástupci dalších diplomatických úřadů, například francouzského
velvyslanectví. Některé projevy přinášíme na videu ( a projev Mgr. Michala
Schustera i v psané formě
) na jiném místě.
Pietní akce se v bývalém koncentračním táboře koná každý rok.

VIDEO

V
zrekonstruovaném vězeˇmském baráku proběhla slavnostní vernisáž expozice o
budování památníku a historii tábora. O
půl třetí se účastníci přesunuli na hřbitov v sousedních Černovicích, kde je
pohřbeno 70 Romů z tábora. Toto místo dodnes připomíná pamětní deska, kterou
vytvořila nevidomá romská výtvarnice Božena Přikrylová. Lidé na hrob položili kytice a zapálili svíčky.Areál sloužil dlouhá desetiletí jako rekreační středisko Žalov. V původně
vězeňském baráku se čepovalo pivo, kolem si hrály děti. Ministerstvo školství
areál odkoupilo teprve před třemi lety a po složitém hledání financí začalo s
rekonstrukcí. Rekreační chatky zmizely, z válečného baráku zbyla jen kostra.

Nemoci pozabíjely 200 lidí

Původně byl v Hodoníně u Kunštátu tzv. kárný pracovní tábor pro osoby, které
nemohly prokázat legální zdroj obživy, mezi nimi Romové tvořili jen maximálně 20
procent. Z kárného tábora posléze vznikl sběrný tábor. Až v srpnu 1942 byl na
tomto místě otevřen tzv. cikánský tábor, jehož provoz i fungování se od obou
předchozích typů táborů zásadně lišil – sběrný tábor byl zrušen. Všichni vězni,
kromě romských, byli propuštěni. Romští občané se stali prvními vězni nově
otevřeného "cikánského tábora".

Stovky Romů se tísnily ve třech barácích. Zde vězni neměli k dispozici elektřinu
ani tekoucí vodu. Zato se mezi nimi šířil tyfus a další nemoci, které pozabíjely
na dvě stovky lidí. Toho, kdo nemocím odolal, čekal ještě horší osud.

První transport 46 mužů a 29 žen z Hodonína byl do koncentračního tábora v
Osvětimi vypraven na konci roku 1942. Druhý transport 749 vězňů připadl na 21.
srpna 1943. Právě tento masivní transport si Romové v táboře každoročně
připomínají. Jen zlomek ze zbývajících šedesáti vězňů se dočkal propuštění,
ostatní byli v zimě 1944 také odvezeni do Osvětimi. Za války táborem prošlo
přibližně 1 400 lidí (třetinu tvořily děti), přibližně 300 jich zde zahynulo.

Tábor sloužil později jako lazaret pro rudoarmějce. Následně v něm umírali na
tyfus a nemoci internovaní Němci před odsunem z Československa. Někteří z nich
byli rovněž pohřbeni na táborovém hřbitůvku.

Za komunismu, v letech 1949–1950, zde vznikl tzv. tábor nucených prácí, který
byl určen jednak pro osoby vyhýbající se práci a ohrožující hospodářský život
společnosti, jednak pro osoby odsouzené podle zákonů na ochranu republiky a
proti černému trhu, osoby odsouzené pro správní přestupky nebo jinak nebezpečné
lidově demokratickému zřízení.

Areál se pak paradoxně změnil na dětské rekreační středisko. Stát jej ale před
časem koupil. Dělníci odstranili rekreační chatky a koupaliště. Zůstala jen
vězeňská budova coby základ budoucího památníku.

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajství o Romech
Teď populární icon