Den romského odboje v Brně připomene i odvahu nájemníků na Kuncovce
Mezinárodní den romského odboje si 16. května poprvé připomenou i obyvatelé
Brna scénickým čtením, které propojí historické události s aktuálním děním v
Brně.
Na povstání Romů v osvětimském koncentračním táboře se doposud
vzpomínalo pouze na komorním pietním aktu v Letech u Písku.
DEN ROMSKÉHO ODBOJE V BRNĚ
- scénické čtení
- Divadla Feste od 19:00 na Káznici (Bratislavská 68)
V Brně se téma osvětimského povstání propojí s povstáním převážně romských
nájemnic z domu na adrese Markéty Kuncové 2 proti praktikám pronajímatele. “S
Divadlem Feste jsme připravili scénické čtení, do kterého se zapojí významné
brněnské osobnosti,” vysvětluje ředitel Divadla Feste Jiří Honzírek. Text
postavený na událostech z roku 1944 a současném dění na “Kuncovce” budou číst
osobnosti jako disident Petr Uhl, zastupitel a předseda Výboru pro národnostní
menšiny města Brna Martin Freund, ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová
nebo ředitel organizace DROM Miroslav Zima.
Společně s Divadlem Feste se na přípravách připomínky tohoto významného dne v
Brně podílí také iniciativa Chceme
bydlet!, která už přes měsíc bojuje společně s lidmi z Kuncovky za dodržování
jejich práv. Majitel domu nájemníkům vypínal elektřinu, za byty ve špatném
technickém stavu si účtuje nepřiměřené nájemné a odmítá nájemníkům pouštět
teplou vodu.
“Chceme, aby se Den romského odboje slavil v České republice jako
živé připomenutí bojů proti útlaku, který může mít různé podoby. Logicky se pro
nás nabízela paralela se situací na Kuncovce, kde se chudí romští nájemníci
postavili proti praktikám pronajímatele. Postavit se útlaku a vydírání vyžaduje
odvahu bez ohledu na konkrétní situaci a každý takový čin je třeba si
připomínat,” říká člen iniciativy Chceme bydlet! Jan Milota.
"Holocaust Romů, který si v naší současnosti připomínáme jako rasistickou
genocidu, která nesnese žádnou omluvu, se začínala připravovat už kolem poloviny
30. let nejen v Německu, ale i u nás. A když přišla, veřejnost si toho vůbec
nevšimla, protože perzekuce Romů navazoval na předchozí veřejné proticikánské
nálady, a tak nově už otevřeně rasistický postup veřejnost nerozeznala a odsun cikánů z blízkosti svých bydlišť považovala za jakési pohodlné řešení jejich
případných sousedských problémů." vysvětluje Jana Horváthová.
"Ve skutečnosti však byli Romové nejen
odsouváni, ale především likvidováni jako skupina, celé jejich rodiny včetně
těch nejmenších, ne pro své projevy, ale pro svůj biologický genetický základ,
který ohrožoval čistou nordickou rasu. Do Osvětimi byli proto odsunuti i Romové
integrovaní, pracující, bezproblémoví. Veřejnost si toho ani nevšimla,"
upozorňuje Horváthová a dodává: "Povstání
Romů v Osvětimi dne 16. 5. bylo jevem zcela ojedinělým, statečným činem,
projevem nejen tragické touhy žít v ohrožení pekla, ale také bylo paradoxně
iniciováno faktem, že i jedinci z řad nacistického personálu tábora vnímali
lidský rozměr Romů a chovali k nim své sympatie."
"Romské povstání v koncentračním táboře v Osvětimi, kdy se Romové vzepřeli a
nešli do plynu, je událostí, na niž může být hrdý nejen každý Rom, ale každý
člověk, který se postaví proti zlu, a tím se zaslouží o svobodu. Připomínka
tohoto odporu je významným prvkem romské emancipace." říká novinář Petr Uhl.
16. Května 1944 mělo být v takzvaném “cikánském rodinném táboře” v Osvětimi
zlikvidováno více než šest tisíc romských vězňů. Ti se ale zabarikádovali v
barácích a s kameny a nářadím v rukou byli připraveni se bránit. Členové SS s
tímto jednáním nepočítali a likvidaci tábora odložili.
Brněnské připomenutí Dne romského odboje začne scénickým čtením Divadla Feste
od 19:00 na Káznici (Bratislavská 68).
Nad celou akcí přijalo záštitu Muzeum romské kultury.
