Den lidských práv: Ministr Dvořák upozornil, že obhájci práv čelí i v Česku útokům a zpochybňování
Lidská práva a ti, kteří je prosazují, čelí i v Česku opakovaně útokům a zpochybňování. Na konferenci o stavu lidských práv v ČR to dnes řekl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Jako příklad uvedl obtížné prosazování takzvané Istanbulské úmluvy proti násilí na ženách a domácímu násilí. Podle vládní zmocněnkyně Kláry Šimáčkové Laurenčíkové sílí populistické a extrémní názory a objevují se návrhy, které jsou v rozporu s ochranou základních práv a svobod. Na dnešek připadá den lidských práv.
“I dnes znovu a znovu vidíme, že je nejen potřeba lidská práva rozvíjet a posouvat, ale také je chránit, když opakovaně čelí útokům a zpochybňováním. Denně vidíme, že některá z nich jsou nepochopitelně trnem v oku pro jistou část naší společnosti,” uvedl Dvořák. Istanbulskou úmluvu označil za symbol tohoto vývoje.
Česko Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí podepsalo v roce 2016. Vláda s pokračováním ratifikačního procesu souhlasila loni v červnu, Senát však letos v lednu ratifikaci neschválil a zastavil. Dvořák uvedl, že rozhodnutí horní komory považuje za chybu. Podle něj součástí ratifikačního procesu byla zavádějící diskuse, která ukázala, jak moc česká společnost nechápe význam rovnosti žen a mužů.
Ti, kteří lidská práva prosazují, jsou opakovaně terčem posměšků a tlaku, řekl Dvořák. Zmínil i “nevybíravé útoky” na vládní zmocněnkyni. Podle ní ostrakizaci čelí nevládní organizace.
Šimáčková Laurenčíková řekla, že i v Česku roste podpora populismu a extrémních názorů a sílí nedůvěra ve veřejné instituce. “Bylo by naivní domnívat se, že ČR je před vzestupem tendencí zpochybňujících demokratické hodnoty a lidská práva chráněna,” uvedla zmocněnkyně. Podotkla, že se objevují “vážně míněné návrhy” v rozporu s ochranou základních práv a svobod a živí se nenávist vůči odlišným lidem.
Zmocněnkyně narážela na plán senátora za ODS Zdeňka Hraby “vykázat bezdomovce z veřejného prostoru” a zavírat je případně do vězení. Připomněla mimo jiné i návrhy, které odmítají sexuální výchovu a prevenci proti násilí ve školách. Jako řešení problémů vidí mimo jiné právě důslednou ochranu lidských práv a prosazování rovnosti.
Podle zmocněnkyně se za poslední rok podařilo přijmout i pozitivní kroky. Vyjmenovala přípravy postu dětského ombudsmana či ombudsmanky, schvalování uzákonění nepřijatelnosti fyzického trestání dětí, definice domácího násilí i komunitní péče, posílení ochrany obětí či projednávání navýšení televizního a rozhlasového poplatku pro veřejnoprávní média.
Na závěr konference podepsalo Chartu proti domácímu násilí dalších 14 firem, institucí a organizací. Je jich tak za první rok 46 a zaměstnávají 160.000 lidí, uvedla Kateřina Šabatová z vládního odboru rovnosti žen a mužů. Zaměstnavatelé se podpisem zavazují, že budou pomáhat pracovnicím a pracovníkům, kteří čelí násilí. Přijímají opatření na jejich podporu. Vytvářejí bezpečné prostředí. Věnují se osvětě a vzdělávání.
