Dělnická strana symbolizuje zvýšenou aktivitu extremistů v ČR

V poslední době roste v Česku aktivita extremistů, především pak krajně pravicové Dělnické strany. Stranu založili bývalí členové republikánských stran spojených s osobou Miroslava Sládka. Nedávno se ji vláda pokusila zakázat, Nejvyšší správní soud (NSS) však vládní návrh na rozpuštění strany zamítl s tím, že neobsahoval dost důkazů.

Strana, která mimo jiné požaduje vystoupení z EU a NATO, je stále častěji spojována s extremismem. Akcí DS se podle odborníků už delší dobu účastní přívrženci dvou nejvýznamnějších ultrapravicových uskupení v Česku – neonacistického Národního odporu
a Autonomních nacionalistů. Když loni v dubnu ukončila svou činnost jiná podobná organizace Národní korporativismus, doporučila svým členům vstoupit do DS.

Odborníci upozorňují i na to, že pravicoví extremisté se objevují na volebních kandidátkách strany. Vedení DS přímé napojení na neonacisty odmítá.
Strana, která dříve proslula nacionalistickou rétorikou, v poslední době mění strategii a snaží se působit na široké vrstvy obyvatelstva. Pořádá demonstrace, poukazuje na problémy kolem tzv. nepřizpůsobivých občanů (především Romů) a nyní oznámila, že její mládežnická odnož Dělnická mládež začne od letošního června vydávat noviny s názvem Národní odpor.

Podle experta organizace Člověk v tísni Jana Černého DS mění svoji strategii s cílem získat při volbách nad jedno procento voličů, a tím i peníze od státu. "Proto už DS nemluví o nacionalismu, potlačuje vlasteneckou notu a zaměřuje
se hlavně na Romy," řekl Černý na Aktuálně.cz. Podle něj se v rámci DS spojilo několik ultrapravicových proudů, jako jsou autonomní nacionalisté, Národní odpor, bývalí skinheads a bývalí příznivci Miroslava Sládka. Zároveň mají silné vůdce, kteří mají zkušenosti s pořádáním různých akcí. Předseda strany Tomáš Vandas byl v politice po boku populisty Sládka. Podle Černého má současná DS právníky, finanční zdroje a jde pragmaticky za svým cílem dostat se ve volbách nad procento.

DS na sebe výrazně upozornila loni 17. listopadu, kdy do Litvínova svolala shromáždění a uspořádala pochod
pravicových radikálů k litvínovskému sídlišti Janov obývanému hlavně Romy. Akce přerostla ve zřejmě nejtvrdší střet policie s radikály od roku 2000, který si vyžádal 16 raněných. Skupině takzvaných ochranných sborů DS zabránili Romové v průchodu Janovem už loni v říjnu. Pochod do janovského sídliště organizovala DS již několikrát, letos 24. ledna DS do Janova vyslala takzvané monitorovací hlídky.

Do širšího povědomí se DS dostala již loni v lednu, kdy podala trestní oznámení na plzeňského primátora Pavla Rödla za jeho rozhodnutí zakázat povolený pochod neonacistů. Podle zprávy
pražské policie za rok 2008 DS personálně ovládli neonacisté.

K loňskému návrhu na rozpuštění strany dalo podnět ministerstvo vnitra. Vláda mu vyhověla s tím, že DS porušuje zákony a je blízká ultranacionalistickým uskupením, zejména neonacistickému Národnímu odporu. Ministr vnitra Ivan Langer již dříve stranu označil za extremistickou. Podle závěrů NSS, který vládní návrh zamítl, se však nepodařilo prokázat spojení strany s Národním odporem ani to, že by se strana snažila násilně změnit politický systém. Návrh vlády mimo jiné odkazoval na prohlášení, v němž strana "vyhlašuje
nulovou toleranci k polistopadovému politickému systému".

DS již několikrát kandidovala ve volbách. V komunálních volbách v roce 2006 získala tři mandáty. V loňských krajských volbách kandidovala v koalici s Demokratickou stranou sociální spravedlnosti, mandáty nezískala, stranu volilo téměř 29.000 lidí. DS neuspěla ani v předchozích krajských volbách.