David Beňák: Summit poukázal na to, že jsou místa v Evropě, kde se věci daří

Na romském summitu v Bruselu, který se konal 4. 4. 2014, se sešli zástupci vlád,
Evropské komise, neziskových organizací, obcí a také Romové. Někteří Romové
dostali i příležitost vystoupit v panelech.

Na summitu promluvili například
předseda Evropské komise José Manuel Barroso, místopředsedkyně Evropské komise a
komisařka Viviane Reding, komisař László Andor či komisařka Androulla Vassiliou.
To ukazuje na fakt, že si někteří politici Evropské unie uvědomují, že takové
téma existuje a má svou důležitost. Na summitu také vystoupil český ministr Jiří
Diensbier. Vzhledem k tomu, že je ve své funkci cca 2 měsíce, jeho vystoupení
ukázalo, že se snaží mít přehled. Poukázal na to, že na vládní úrovni existují
mnohé resty a že bude obnovena Rada vlády pro romské záležitosti.

Jistou neviditelnou strunou, která se místy rozezvučela, byl povzdech nad
tím, že proběhlo mnoho summitů a bylo sepsáno mnoho koncepčních dokumentů, ale
konkrétním Romům v jejich chudobě to zásadním způsobem nepomohlo. Je to možná ve
vztahu k romskému summitu nefér, na straně druhé, jak často se objevují
příležitosti, aby takové názory zazněly a slyšeli je klíčoví politici.

Summit byl úspěšný zejména v jedné věci. Svedl do jedné místnosti mnoho
zajímavých a významných lidí. Summit však nevedl k vytvoření nějakých závazků
Evropské komise směrem k začlenění Romů. Summit poukázal na to, že jsou místa v
Evropě, kde se věci daří. Objevení zázraku se ale nekonalo. Zůstala
nezodpovězená velmi důležitá otázka. Co ale dělat tam, kde vůle není?

I když se jednalo o poměrně velkolepé setkání, nemohou politici v Evropské
unii očekávat, že se Romové v Evropě rozeběhnou štěstím a všem politikům budou
srdečně děkovat. Dosavadní zprávy, akční plány a koncepce totiž bohužel nevedly
k vytvoření šance žít normální šťastný život. Dovolím si tvrdit, že toto je
představa všech Romů o tom, jaké by měla mít politika dopady na nás Romy.