Další útok na památník v Letech u Písku: Nacionalisté ho zhanobili urážlivými protiromskými nápisy
Památník v Letech u Písku byl zhanoben urážlivými protiromskými nápisy, které tam na několik informačních tabulí umístil nacionalistický spolek My proti všem. Podle policie, která událost začala vyšetřovat, by se mohlo jednat o trestný čin výtržnictví.
“Památník věnovaný historicky posledním pracujícím Romům na území České republiky,” hlásal urážlivý nápis, který spolek umístil na jeden ze stromů v blízkosti památníku. Na cedule naučné stezky pak extremisté umístili nápis “Památník věnovaný posledním pracujícím Romům na území České republiky.”
Spolek se k zahonobení památníku přiznal na svých internetových stránkách, kde zlehčuje utrpení Romů v koncentračním táboře v Letech u Písku. “Tímto projektem chceme poukázat na absurditu, kdy se tu vkládá půl miliardy korun do nečeského etnika, které s největší pravděpodobností za celou svou existenci u nás, (1918-2018), tolik peněz ani neodvedlo do státního rozpočtu!” uvádí na webu spolek jehož zakladatelem je Matouš Bulíř.
Navzdory historickým faktům mají nápisy podle spolku upozornit na to, že “se nejednalo o tábor koncentrační, jak předkládají některá média a politici, nýbrž o tábor pracovní.”
Podle dosavadního šetření policie došlo k činu někdy v době okolo 20. května 2018. “Oznámení jsme přijali od pracovníka, který se o areál stará,” uvedla pro server Romea.cz policejní mluvčí Kamila Čuřínová Ingrišová.
“Policisté případ vedou pod číslem jednacím a prošetřují veškeré okolnosti, kvalifikace činu zatím není dána, mohlo by se jednat o trestný čin výtržnictví,” dodala policejní mluvčí.
Jedná se v krátké době o už druhý útok na památník utrpení Romů za 2. světové války. V březnu k pomníku romského holokaustu u někdejšího koncentračního tábora v Letech u Písku položil mladík prasečí hlavu. Policie proti mladému muži (1991) zahájila trestní stíhání, a to pro trestný čin výtržnictví. Mladík tvrdil, že šlo o recesi, za kterou nebyl rasistický podtext.
Z historie koncentračního tábora v Letech u Písku
Původní prostor v Letech u Písku sloužil v roce 1940 jako ubytovací zázemí pro stavební dělníky. Poté zde vnikl pracovní a kárný tábor, a to na rozkaz ministra vnitra protektorátní vlády Josefa Ježka ze dne 15. července 1940, který byl vydán na základě vládního nařízení č. 72 o kárných pracovních táborech ze dne 2. března 1939. Toto nařízení tedy bylo vydáno ještě před obsazením země nacisty. V kárném a pracovním táboře byli podle vyhlášky koncentrováni „práce schopní potulní cikáni a jiní tuláci stejným způsobem žijící, řemeslní žebráci a osoby žijící ze žebroty jiných (dětí a pod. ), řemeslní hazardní hráči, notoričtí zahaleči, povaleči a osoby, žijící z nečestných výdělků (prostituce a pod.) vlastních nebo jiných osob“. Prvních dvanáct vězňů sem dorazilo dorazilo již 17. července 1940.
Dne 1. srpna 1942 byl tábor přeměněn na Cikánský tábor a vzápětí sem byly transportovány celé romské rodiny. Koncentrák zahájil činnost 1. 8. 1942 a byl zrušen 4.5.1943. Jeho kapacita byla sice zvětšena tak, že tábor byl schopen pojmout až 600 vězňů, ale i tento počet byl brzy překročen, neboť v průběhu srpna 1942 bylo v táboře internováno přes 1100 mužů, žen a dětí. Tábor nebyl vybaven potřebným hygienickým a dalším zařízením pro tak velký počet osob. Vězni se museli často mýt v nedalekém rybníku. Navíc tu byli až do srpna 1942 vězněni pouze muži. Od srpna 1942 zde ve zcela neuspokojujících podmínkách živořily i ženy a děti. Po velkém náporu v srpnu 1942 přicházeli do tábora většinou pouze jednotlivci nebo rodiny.
Přímo v táboře Lety zahynulo nejméně 326 osob, z toho 241 dětí. 120 obětí bylo pohřbeno na provizorním pohřebišti u tábora. Dalších 540 zdejších vězňů zahynulo po transportu do Osvětimi. Hromadné transporty se uskutečnily celkem dva. Jako první byl vypraven 3. prosince 1942 transport tzv. asociálů v počtu 16 mužů a 78 žen do koncentračního tábora Osvětim I. Druhý z transportů znamenal prakticky likvidaci tábora v Letech, protože v něm bylo odvezeno 417 vězňů do koncentračního tábora Osvětim II- Birkenau. Zatímco první transport se uskutečnil na základě výnosu o preventivním potírání zločinnosti, druhý již byl realizován na základě Himmlerova výnosu z 16.12. 1942, který nařizoval transport všech Romů do koncentračního tábora v Osvětimi. Zbývajících 198 vězňů bylo přemístěno do cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu (tzv. Žalov) nebo do sběrných táborů v Praze a v Pardubicích.
