Další diskuze k památníku v Letech u Písku: Česká republika nebude památník platit, finance poskytnou Norové
Památník romského holocaustu v místě bývalého vepřína v Letech u Písku nebude
platit stát. Na besedě v Letech pořádané Muzeem romské kultury a organizací
ROMEA to řekl náměstek ministra kultury René Schreier. Potvrdil, že památník
bude hrazen z takzvaných norských fondů.
Stát zaplatí demolici vepřína včetně odstranění ekologické zátěže a
rekultivace. Demolice bude stát 117 milionů Kč, ministerstvo kultury chce částku
převést do svého letošního rozpočtu z vládní rozpočtové rezervy.
"Na budování (památníku) se penězi stát podílet nebude," řekl Schreier. Na
památník chce přispět Norsko milionem eur (asi 25 milionů Kč).
Vepřín se bude bourat patrně až příští rok, původně předpokládala ředitelka
Muzea romské kultury Jana Horváthová, že bude zbourán do konce roku. Uvedla, že
demolice bude náročnější, než si mysleli. Muzeum zřejmě koncem roku vyhlásí
výběrové řízení na demoliční firmu. "Snad na jaře (2019) by mohlo být jasné, kdo
bude demolici provádět," řekla Horváthová.
V areálu se uskuteční za 1,5 milionu dvouměsíční archeologický průzkum, začne
v květnu. V létě chce Muzeum romské kultury, které areál převzalo, stanovit
kritéria výtvarně-architektonické soutěže na podobu budoucího pietního místa a
návštěvnického centra. V areálu bývalého vepřína by mělo být návštěvnické
centrum s expozicí, s vystavenými archeologickými nálezy a přednáškovým sálem
pro školy a skupinové výpravy.
Setkání v kulturním domě, kde se sešlo asi 100 lidí, začalo minutou ticha za
oběti romského holocaustu. "Chceme nastínit místním, že máme velký zájem s nimi
spolupracovat a zapojit obec do našich plánů," řekla Horváthová. Organizátoři
přiblížili podobu památníků holocaustu a pietní úpravu někdejších koncentračních
táborů v Německu.
V debatě zazněl z publika návrh, že nejlepším památníkem je vepřín sám.
Možnost zachovat aspoň části některé z hal připustila i Horváthová. "Je to
námět, který velice zvažujeme. Sami ještě nevíme, jestli dojde k demolici
úplné," reagovala ředitelka.
Archeolog Pavel Vařeka představil výsledky dosavadního průzkumu v místě,
který odkryl dosud méně než procento z rozlohy tábora na pozemcích obce.
Pozůstatky tábora se zachovaly podle Vařeky překvapivě dobře.
"Tábor můžeme přesně lokalizovat, zkoumat jeho jednotlivé části. Dalším
překvapivým zjištěním bylo, že tábor byl zlikvidován způsobem, že dřevěné baráky
byly zapáleny, všechno bylo spáleno, byť je to v rozporu se svědectvím písemných
pramenů. A v buňkách, které jsme zkoumali, byly uloženy osobní věci vězňů,
součásti oděvů. Je to jedinečný hmotný záznam, umožňuje nahlédnout do
každodenního života v táboře," řekl Vařeka.
Jeden návštěvník řekl, že tábor nestál v místě vepřína, ale vedle. Vařeka
reagoval, že z leteckého snímku z roku 1949, na němž jsou stopy tábora vidět v
terénu, je patrné, že větší část tábora byla v nezastavěné části vepřína. "Asi
čtvrtina zasahuje pod haly. Většina tábora je uvnitř vepřína," řekl archeolog.
Debatovalo se i o tom, zda byl tábor pracovní, nebo koncentrační.
Vepřín převzalo v dubnu Muzeum romské kultury od firmy Agpi. Vepřín o rozloze
7,1 hektaru se stavěl od roku 1972, ve 13 halách bylo 13 tisíc zvířat. O výkupu
a vzniku pietního místa se mluvilo přes 20 let.
"Necítíme žádnou zášť k obci, jak si někteří mysleli, když jsme několik let
za sebou blokovali vstup do prasečí farmy. Jsem rád, že konečně můžeme uctít
kulturní památku," řekl v debatě pozůstalý po obětech tábora v Letech Josef
Miker.
Třetí ze série diskuzí k Letům u Písku, kterou bude pořádat ROMEA, o. p. s.
ve spolupráci s Pražským fórem pro romské dějiny a s Muzeem romské kultury
proběhne v pondělí 21. května v 18 hodin ve studentském Kampusu Hybernská v
Praze. Diskuze bude tentokrát vztažena nejen k Letům u Písku, ale k celému
československému regionu a panelisté se zaměří na historický výzkum romského
holokaustu a jak se tento prolíná s komemorací a aktivismem.
