Čunkovy výroky i kroky vůči Romům vzbudily rozruch už dříve

Zhruba dva měsíce předtím, než Jiří Čunek v prosinci 2006 usedl do křesla
předsedy KDU-ČSL, vystěhovala vsetínská radnice pod jeho vedením z centra města
část místních Romů. Politikův vztah a výroky k romské menšině ale budily
pozornost i později, když byl místopředsedou vlády. Čunek, který z kabinetu
odešel loni v listopadu kvůli údajné korupční aféře, dnes na programové
konferenci své strany prohlásil, že tradiční romská kultura a její systém hodnot
je v řadě případů v rozporu s listinou základních práv a svobod.

ČTĚTE TAKÉ

SPECIÁL: Aféra Čunekgate

SPECIÁL: Deportace vsetínských Romů

Kontroverzní výroky na adresu Romů pronesl Čunek v minulosti už několikrát. V
době, kdy se stal vsetínským senátorem a krátce po vystěhování tamních romských
neplatičů na okraj města například v televizi řekl, že "jen čistí od vředů, to
dělají lékaři taky" (více
zde…). Svá slova později korigoval tím, že vředem nemyslel žádnou
skupinu obyvatel, ale obecně problémy města. Přemístění Romů z poničeného
pavlačového domu v centru Vsetína na okraj města a zejména přestěhování několika
rodin daleko od Vsetína ale i nadále kritizovali romští aktivisté, ochránci
lidských práv a také někteří Čunkovi straničtí
kolegové.

Na vnitrostranické kritiky Čunek reagoval nepříliš diplomaticky, když na
jejich adresu řekl, že "blábolí o problému, o kterém nic nevědí" (více
zde…). K postupu vsetínské radnice se loni v červnu vyjádřil i
ombudsman Otakar Motejl, podle kterého představitelé města v případu pochybili.
Čunek už předtím odmítl obviňování z rasismu a po ombudsmanově zprávě dodal, že
řešení sice nebylo ideální, ale město tím podalo neplatičům pomocnou ruku,
protože proti nim mohlo postupovat mnohem tvrději (více
zde…).

V té době už měl Čunek za sebou další kontroverzní vystoupení na adresu Romů.
Koncem loňského března na dotaz čtenáře deníku Blesk, zda dostanou podporu od
státu i jiní občané než Romové, uvedl: "To se budete muset jet někam opálit,
začít dělat s rodinou binec, na náměstí dělat ohně a potom se vás teprve někteří
politici zastanou a řeknou – on je chudák." K tvrzení o tom, že prý většina Romů
zneužívá dávky, pak dodal: "Do vlády jsem vstoupil proto, že se mi podaří tak
zkomplikovat sociální systém těm, kteří ho chtějí zneužívat, že nakonec uvidíte
těch Romů pracovat hodně." (více
zde…)

Toto vystoupení kritizovali nejen romští aktivisté a ochránci lidských práv,
ale i Čunkovi spolustraníci – třeba poslanec Pavel Severa. Za xenofobní jeho
slova označili také koaliční partneři, představitelé ČSSD i komunistů. Hlasitě
proti Čunkovi vystupovali zejména představitelé Strany zelených – ti přitom již
dříve kritizovali vystěhování Romů. Významné spory s Čunkem měla ministryně pro
lidská práva a národnostní menšiny Džamila Stehlíková (SZ). Čunek ale rozdílný
pohled na řešení situace vystěhovaných rodin označil jen za "zásadní koncepční
spor".

Po výrocích v Blesku se dokonce někteří zelení podle médií nechali slyšet, že
by pro ně Čunkovo setrvání v kabinetu mohlo být důvodem k odchodu z vládní
koalice. Ke kauze se vyjádřil i prezident Václav Klaus, který řekl, že Čunkův
výrok "je naprosto nepřijatelný" (více
zde…). Lidovecký předseda se nakonec omluvil s tím, že vyjádření
bylo vytrženo z kontextu a bylo nepochopeno. Naopak jediní kdo Čunka pochválili
byli neonacisté z Národního odporu (více
zde…).