Čunkovu deportaci Romů ze Vsetína bude opět řešit krajský soud. Město neuspělo s dovoláním
Letitou kauzu vsetínských Romů, kteří byli před deseti lety vystěhováni ze
Vsetína a deportováni do obcí mimo Zlínský kraj, bude opět řešit ostravský
krajský soud. Romové se domnívají, že město porušilo jejich základní práva.
Žalobu Romů třikrát řešil krajský soud, opakovaně ji zamítl. Rozsudek však vždy
zrušil Vrchní soud v Olomouci. Na poslední verdikt reagovala vsetínská radnice
dovoláním k Nejvyššímu soudu (NS), právník města zpochybnil usnesení vrchního
soudu v celém jeho rozsahu. NS dovolání města zamítl, věc bude řešit opět
ostravský krajský soud.
Podle vrchního soudu nebylo skutečným cílem vystěhování zajistit romským
rodinám bytovou náhradu, ale zbavit se problému na úkor jiných samospráv. Mluvčí
olomouckého soudu ČTK již dříve řekl, že krajský soud dosud neprovedl žádné
dokazování ohledně závažnosti vzniklé újmy a okolností, za kterých byla
nerespektováním soukromého a rodinného života porušena práva na zachování lidské
důstojnosti a svobody volby místa pobytu a způsobu života každého z 52 žalobců.
V době vystěhování bylo z těchto 52 žalobců 29 nezletilých.
Starosta Jiří Čunek (KDU-ČSL) rozhodnutí Nejvyššího soudu opět využil k útoku
na vystěhované Romy. "Bohužel se Nejvyšší soud případem nezabýval, a zarážející
je, že se nezabýval ani výměnou soudce, kterou nařídil Vrchní soud v Olomouci.
Stávající soudce měl na věc totiž zcela zdravý názor, když se mu bytostně
příčilo přiznat náhradu škody téměř v rozsahu asi 5,5 milionu korun jen za to,
že Romové nebyli dle příslušných rozsudků o vyklizení bytů vystěhováni přímo ‘na
ulici’, ale byla jim poskytnuta pomoc v podobě zapůjčení finančních prostředků
na nákup náhradního bydlení," uvedl Čunek . Dodal, že zapůjčení finančních
prostředků na nákup náhradního bydlení město nebylo podle tehdy platných
předpisů vůbec povinno zajišťovat. Čunek míní, že spor bude zřejmě trvat ještě
několik let.
Vsetín vystěhoval Romy ze zchátralého pavlačového domu v centru v roce 2006.
Vsetínská radnice tehdy zakoupila přes realitní kancelář staré domy na
Jesenicku, které měli městu Romové 20 let splácet.
Čtyři desítky romských rodin vystěhovalo město na periferii do bytů z
plechových kontejnerů. Část jich radnice přesunula do vsí na Jesenicko a
Prostějovsko do polorozpadlých domů.
Tři rodiny, které neplatily nájemné, pak nechala vystěhovat do starých domů
ve Staré Červené Vodě, Vidnavě a Vlčicích. Romové je splácejí jako bezúročnou
půjčku.
Později vystěhoval Jiří Čunek ze Vsetína další Romy, tentokrát na
Prostějovsko do obcí Čechy pod Kosířem a Dřevnovice. V tomto případě šlo o dvě
rodiny s celkem šestadvaceti členy.
Případ vystěhování Romů zaměstnal před necelými deseti lety policii, státní
zástupce, ale i tehdejšího ombudsmana Otakara Motejla. Zatímco podle policistů
bývalý starosta Vsetína Čunek neporušil vystěhováním zákon, podle Motejla
radnice pochybila a porušila práva Romů na respektování rodinného a soukromého
života. Senátoři z výboru pro lidská práva jeho stanovisko následně podpořili.
Romové tvrdí, že byli ze Vsetína deportováni násilím. "Strašili nás, že
skončíme na ulici a děcka půjdou do domova," popsala nátlak v roce 2006 pro
server
iDNES.cz Jolana Tulejová.
Romové dále kritizují například to, že je zaměstnanci městského úřadu v
souvislosti s koupí domků donutili podepsat listiny, které si nemohli ani
přečíst. Neměli prý ani možnost svobodně si zvolit místo, kam se s rodinami
přestěhují. Stav domků byl údajně velmi špatný, což tehdy potvrdila jedna z
prodávajících, která kritizovala i to, že město najalo na nákup prostředníky.
"Kdybych věděla, že to prodá dál, nikdy bych smlouvu nepodepsala. Je to malý
a starý barák, který potřebuje opravy. Jedenáct lidí se sem nevejde," uvedla
tehdy pro MF Dnes jedna z původních majitelek Olga Juklová. Domek prodávala přes
prostějovskou kancelář Real Spektrum za 320 tisíc korun, ale manželé Tulejovi
měli splácet 460 tisíc.
Romové požadují po městě odškodné 5,2 milionu korun.
