Čunek tvrdí, že vyřešil otázku s "nepřizpůsobivými cikány", server Faktus mu oponuje.
Senátor, starosta a nově i hejtman. Jiří Čunek politiku umí. Represivní
postup vůči vsetínským Romům už jej jednou vynesl do ministerského křesla.
Opravdu ale problém „vyřešil“, nebo jej jen odsunul z centra zájmu?
Server Faktus, který se snaží podporovat férovou diskusi o aktuálních
tématech, reagoval na Čunkovy výroky uvedené v rozhovoru pro MF Dnes
otevřeným dopisem, který Romea zveřejňuje.
Vážený pane hejtmane,
píšeme Vám otevřený dopis, protože nás zaujal
Váš rozhovor v MF Dnes, kde jste řekl: „Na Vsetíně jsem vyřešil otázku s
nepřizpůsobivými cikány, tím jsem se stal známým, předsedou KDU-ČSL a
automaticky vstoupil do jednání o vládě…“ Odvážné tvrzení vzhledem k
následujícím faktům, které bychom Vám jako ověřovací projekt rádi připomněli.
Na podzim 2006 město Vsetín vedené Vámi jako starostou přistoupilo k
vyklizení pavlačového domu v centru na ulici Smetanova a vystěhování jejich
romských obyvatel. Na území bývalé skládky bylo složeno kontejnerové bydlení pro
230 z nich zvané Poschla, dalším 7 rodinám zajistilo město náhradu z vlastního
bytového fondu a 6 rodin vystěhovalo mimo Zlínský kraj.
Tento postup byl opakovaně kritizován ze strany nevládních organizací i Úřadu
veřejného ochránce práv. „Šetření v případu vystěhování romských obyvatel z
pavlačového domu na ulici Smetanova ve Vsetíně byla uzavřena s konstatováním
pochybení Městského úřadu Vsetín,“
uvádí stanovisko ombudsmana z června 2007, které podrobně analyzuje situaci.
Podle tehdejšího ombudsmana Otakara Motejla a jeho spolupracovníků k situaci
nemuselo dojít, pokud by byla naplňována Koncepce práce sociálních terénních
pracovníků, kterou schválila rada města. Už zde se uvádí, že vystěhováním
neplatičů se problém nevyřeší, pouze se přesune jinam. Namísto toho město
obyvatele domu ve Smetanově ulici vystěhovalo všechny, a to i ty, kteří dluhy na
nájemném neměli. Zvlášť tristní byla situace u 6 rodin, které byly vystěhovány
do rodinných domů na Jesenicku, Prostějovsku a Uherskohradišťsku. Žádná z nich
na nájemném nedlužila, tři rodiny splácely dluh z minulého bydlení. Ještě před
tím, než domy poprvé viděly, podepsaly s městem smlouvu o bezúročné půjčce na
jejich koupi. Vzhledem k tomu, že mnohé ze staveb byly ve špatném stavu
(paradoxně špatný stav jejich původního bydlení byl oficiálním důvodem pro
jejich vystěhování), odmítaly podepsat kupní smlouvy. Nakonec ale podepsaly
všechny. Přesuňme se do současnosti.
Poschla je sociálně vyloučená lokalita
Město Vsetín bylo identifikováno v Analýze sociálně vyloučených lokalit v ČR,
na základě čehož bylo oprávněné podat přihlášku k zařazení do Koordinovaného
přístupu k SVL a spolupráci s Agenturou, ve které uspělo. Podle aktuální zprávy
Agentury pro sociální začleňování zde žije 200 až 300 sociálně slabých obyvatel,
a to zejména ve dvou lokalitách – na Poschlé a v Jiráskově ulici,” uvedl pro
Faktus sociolog Karel Čada, který se pravidelně podílí na mapovaní sociálně
vyloučených lokalit. Na obě tyto lokality čerpalo město Vsetín dotaci ze
Státního fondu rozvoje bydlení ve výši 39 milionů korun na výstavbu nájemních
bytů pro příjmově omezené osoby, tedy na obdobu sociálního bydlení.
Memorandum o spolupráci s Agenturou jste podepsal jako starosta Vsetína letos
v červnu. Už na začátku září musela zástupkyně ředitele Agentury Radka Soukupová
odpovídat na otázky médií, co říká na Vaše vyjádření, která byla v rozporu se
závazky memoranda.
Při této příležitosti také uvedla: „Stanovisko Agentury k vystěhování Romů
ze Vsetína je jednoznačné: nebyl to dobrý tah ani vůči obcím, ani vůči lidem
samotným. A nejednalo se ani o účelně vynaložené prostředky.“
Jestliže
v roce 2006 byla v mapě sociálního vyloučení zanesena za Vsetín lokalita ve
Smetanově ulici, je tam v roce 2016 lokalita na Poschlé.
Vystěhované rodiny se vrátily
Nabytím nemovitého majetku se rodiny staly zajímavé pro exekutory a na tři
nemovitosti byly okamžitě uvaleny exekuce. „V současnosti jsou exekuce k prodeji
nařízeny na všechny nemovitosti, téměř ve všech případech se jedná o exekuce k
prodeji na základě pohledávek města, tedy nařízené vsetínskou radnicí. Takové
vyústění poskytnutí půjčky a prodeje domů romským rodinám zcela potvrdilo
protichůdnost postupu města Vsetín,“ píše se
v analýze o vystěhovaných rodinách, kterou si v roce 2010 objednala vládní
Agentura pro sociální začleňování. Rodiny se tedy opět ocitly bez střechy
nad hlavou a většina z nich reagovala tak, jak se dalo očekávat – vrátily se na
Vsetínsko, kde měly alespoň nějaké zázemí a kontakty. „Máme zdokumentováno, že
se většina dotčených vsetínských Romů nakonec vrátila zpět do Vsetína,“
potvrdila zástupkyně ředitele Agentury Soukupová médiím. A starostové obcí,
kam byly romské rodiny nastěhovány, její slova potvrzují. „Tulejovi tady nebydlí
už od roku 2011,“ říká do telefonu Milan Kiebel, starosta Čech pod Košířem.
Zamítavě odpovídá i tajemnice z obecního úřadu ve Staré Červené Vodě na
Jesenicku. Marta Doubravová z vsetínské pobočky Diakonie potvrzuje, že ví asi o
čtyřech rodinách, které jsou zpět ve městě.
Soudní spor o 5 milionů trvá
Čtyři rodiny z šesti navíc podaly na město Vsetín žalobu pro porušení
lidských práv. A požadují stotisícové odškodnění pro každého z nich, dohromady
více než pět milionů korun. „Podle vrchního soudu nebylo skutečným cílem
vystěhování zajistit romským rodinám bytovou náhradu, ale zbavit se problému na
úkor jiných samospráv. Mluvčí olomouckého soudu již dříve řekl, že krajský soud
dosud neprovedl žádné dokazování ohledně závažnosti vzniklé újmy a okolností, za
kterých byla nerespektováním soukromého a rodinného života porušena práva na
zachování lidské důstojnosti a svobody volby místa pobytu a způsobu života
každého z 52 žalobců. V době vystěhování bylo z těchto 52 žalobců 29
nezletilých,“
napsal v červnu Deník.cz.
Sečteno a podtrženo, je zde spíše mnoho nevyřešeného než naopak.
