Čunek "oslavoval" desetileté výročí romského ghetta na Poschlé. Poplatky jsou tam až 12 tisíc měsíčně, do domů zatéká a je v nich plíseň
Romové bydlící v kontejnerových domech v lokalitě Poschlá na okraji Vsetína
by chtěli z nich pryč, ideálně do města. "Jsme Vsetíňáci, chceme tady zůstat,
ale chtěli bychom, abychom měli podmínky jako ostatní lidé," řekl dnes novinářům
správce bytů Marián Tulej. Média sezval do Poschlé starosta Vsetína Jiří Čunek
na "oslavu" desetiletého výročí vytvoření tohoto romského ghetta. Do kontejnerů
město přestěhovalo Romy v roce 2006 ze zdevastovaného pavlačového domu v centru
Vsetína. V 36 bytech nyní žije 158 lidí, stěžují si zejména na plíseň.
"Zatéká tady, jsou tu štěnice. Město se snaží věci opravit, ale to má
chvilkový účinek. Jsou tady lidi, kteří mají vizi, chtějí se zlepšovat. Jsou
rodiny, které žijí spořádaný život, posílají děti do školy a chtěly by se odsud
dostat," uvedl Tulej, který působil také jako terénní sociální pracovník, sám na
Poschlé žije. Podle jeho slov se obyvatelé více starají také o okolí domů, nejen
o úklid se svých bytech, dodržují také služby podle rozpisu.
K nejstarším patří osmasedmdesátiletá Justýna Tulejová, která bydlela také v
pavlačovém době. "Na pavlačáku někteří lidé nebyli opatrní, měli zničené byty.
Někteří nebyli vychovaní. My ostatní jsme měli zachované byty," řekla Tulejová,
které prý na Poschlé dosud nebylo špatně, ale kvůli zdravotním problémům se chce
nyní přestěhovat do domova seniorů. Zatím jí však nebylo vyhověno. "Mám strach,
že se mi tady něco stane, a děcka tady nemám, jsem tady sama," řekla.
Na Poschlé lidé platí se všemi poplatky 10.000 až 12.000 korun měsíčně,
zejména díky vysokým účtům za elektřinu
Podle Tuleje se obyvatelé kontejnerových domů snaží sehnat jiné bydlení. Na
Poschlé platí se všemi poplatky 10.000 až 12.000 korun měsíčně, zejména díky
vysokým účtům za elektřinu, kterou se zde také topí. Opustit ubytovnu ale není
jednoduché, ne každý chce Romům pronajmout byt, říká Tulej.
Město jich má podle
starosty Jiřího Čunka (KDU-ČSL) málo. "Všichni by chtěli jít od města, ale my
pro všechny byty nemáme, ani do budoucna se nejeví, že bychom ty byty měli,"
řekl dnes starosta ČTK. Město má podle něj 560 bytů, ročně se uvolňuje maximálně
15 bytů, v pořadníku je více než stovka zájemců. Na zlepšení podmínek Romů ve
městě chce město využít evropské peníze, které by mělo získat díky spolupráci s
vládní Agenturou pro sociální začleňování.
Podle Čunka během deseti let už několik rodin, které na Poschlé dobře plnily
všechny podmínky a neměly žádný dluh, dostalo byt ve městě. Zároveň ale bylo z
lokality pro neplnění povinností vystěhováno 25 rodin. Loni byla nájemní smlouva
ukončena dvěma rodinám, letos dosud žádné. Platební morálka tamních obyvatel se
podle Čunka zlepšila, k dnešnímu dni činí dluh na nájemném necelých 20.000
korun.
Starosta za svým rozhodnutím postavit romské ghetto z kontejnerových domů a vystěhovat do nich
tehdy 230 lidí stojí. "Než aby 230 lidí migrovalo po městě, protože jsme je
mohli vystěhovat bez náhrady. Snažili by se bydlet u svých příbuzných nebo někde
jinde, to by pro město vytvořilo daleko větší problém, než že bydlí na Poschlé,"
uvedl Čunek.
Několik let trvá spor města s několika romskými rodinami, které město nechalo
z pavlačového domu deportovat do obcí mimo Zlínský kraj. Pravomocný rozsudek
dosud nepadl. Romové se domnívají, že město porušilo jejich základní práva, že
byli ze Vsetína deportováni násilím a nemohli si zvolit místo, kam se s rodinami
přestěhují. Po městu požadují odškodné 5,2 milionu korun.
Oficiálně akci na Poschlé těsně před krajskými volbami pořádala firma Warex, která v roce 2006
kontejnerové bydlení vybudovala. Starosta Vsetína měl nad akcí "pouze" záštitu.
Večer pak firma pořádá ohňostroj, který bude odpálen z místa, kde stál pavlačový
dům.