ČR bude předsedat Dekádě romské inkluze

ČR bude předsedat desetiletému projektu „Dekáda romské inkluze“, který
odstartoval v roce 2005. Každá z předsedajících zemí předsedá této iniciativě
finančníka a filantropa George Sorose, Světové banky a devíti evropských zemí
jeden rok. Koordinovat činnost dalších zemí, výměnu informací mezi nimi, řídit
práci sekretariátu Dekády, svolávat, organizovat a řídit setkání mezinárodního
řídícího výboru, tematických workshopů a seminářů zaměřených na čtyři prioritní
oblasti společné všem zemím: vzdělání, bydlení, zdravotní péče a zaměstnání. Po
pěti letech je čas na rekapitulaci, jenže se hodnotí dost těžko. Každá země měla
na začátku kromě vládního zástupce v iniciativě dekády také delegaci složenou ze
zástupců romských neziskových organizací. Ty měly první rok participovat
(bezplatně) na vytvoření Národního akčního plánu a na tom, jakým způsobem ČR k
Dekádě přistoupí. Jenže za ČR ji tenkrát podepsal vicepremiér Pavel Němec,
kterému „romská tematika“ byla poněkud jedno. Česká delegace byla málo aktivní,
na druhé straně jí nebyly vytvořeny příliš dobré podmínky pro fungování.

A Gabriela Hrabaňová, která stála v jejím čele, nyní vede sekretariát Rady vlády
pro záležitosti romské komunity. Delegace se po roce rozpadla, měl ji nahradit
Výbor pro Dekádu spadající pod zmiňovanou Radu. I ten je však aktivní málo.

Dekáda v ČR je obestřena chybějícími informacemi a přesvědčením neziskových
organizací, že stejně existuje spíše teoreticky než prakticky. Změní se na tom
něco během českého předsednictví Dekádě? Záleží i na nás. Jak moc se budeme ptát
a zajímat. Já se nyní za vás ptám Gabriely Hrabaňové, protože právě Sekretariát
Rady pro záležitosti romské komunity bude orgánem, který bude ve skutečnosti též
řídit ono předsednictví, které ČR nastoupí 1. července 2010 a skončí 30. června
2011.

* Akční plán ČR byl vyhlášen za nejlepší, v čem konkrétně se podařilo
prosadit priority, v čem naopak vůbec ne? Konkrétně po oblastech:

Je důležité uvést, že český Akční plán (AP) byl vyhlášen za nejlepší, protože
pravidelně vyhodnocuje průběh jeho realizace ve Zprávě o naplňování Dekády a že
samotná realizace AP je úzce propojena s realizací Koncepce romské integrace,
která tu existovala již dříve. Pro ilustraci se např. oblasti včasné péče
povedlo prosadit komplexní systém předškolní výchovy v podobě Akčního plánu
včasné péče. Zde se klade důraz na přípravné třídy pro děti ze sociokulturně
znevýhodňujícího prostředí, které ve svém počtu každý rok narůstají. Úkol
podpora revize financování škol normativy však naplněn nebyl, protože stávající
legislativa neumožňuje upravit příplatky k normativu na děti, žáky a studenty se
sociálním znevýhodněním. Stejně tak nebyl naplněn úkol týkající se podpory
romských studentů na vysokých školách. Podpora romských studentů na VŠ je proto
i nadále řešena v rámci Rozvojových programů vysokých škol, resp. programu na
podporu zdravotně handicapovaných studentů a uchazečů ze znevýhodněných
sociálních skupin. Studenti však mají také možnost využít například Pamětní
stipendium pro romské vysokoškoláky, které každý rok uděluje Romský vzdělávací
fond. V oblasti bydlení jsou základní cíle AP zajištění rovného přístupu Romů ke
všem formám bydlení a boj se sociálním vyloučením. Proto je úspěchem AP přijetí
Anti-diskrminačního zákona a prezentace dobrých prací v této oblasti, které
formou publikace v roce 2009 vydal Ochránce veřejných práv. V klíčové oblasti
zaměstnanost se díky výzkumu Světové banky v roce 2008 „Česká republika: Šance
na zlepšení zaměstnanosti Romů“ Dekáda zapříčinila zvýšení pozornosti na oblast
nezaměstnaných Romů a hledání řešení k zlepšení jejich situace. V poslední
oblasti zdraví bylo úspěšně splněno implementování programu zdravotního
sociálního pomocníka. V roce 2006 bylo vytvořeno 18 pracovních míst na plný
úvazek. Od roku 2007 je možné registrovat tuto službu jako službu sociální a je
možné ji financovat z dotací MPSV. Největším úspěchem je ale pilotní ověřování
Agentury pro sociální začleňování. Její zřízení se objevuje napříč všemi
prioritami.

* Spousta těch úspěchů je ale spíše teoretických, neovlivňují v praxi
výrazněji lepší postavení romské menšiny ve společnosti. K čemu zavazovalo
Českou republiku předsednictví předchozích zemí?

Dekáda nezavazuje participující státy, ale státy se shodují na společných
postupech, využívají k tomu dobré zkušenosti z jiných členských států a dále je
rozpracovávají. Bulharsko například založilo pracovní skupinu s cílem vypracovat
jednotné indikátory pro monitorovací systém Dekády, Maďarsko v této iniciativě
pokračovalo. Nás to nijak nezavazovalo, nicméně jsme se zapojili. Srbsko v této
aktivitě nepokračovalo. Slovenské předsednictví se mimo jiné zaměřilo na revizi
AP. I tato revize ale závisí na ochotě a aktivitě jednotlivých států. ČR této
iniciativy využije především v souvislosti s aktualizací koncepce.

* Jaké akce a konference pod záštitou těch předsednictví Dekády již proběhly?

Důležitou aktivitou u nás bylo vydání zmíněného výzkumu Světové banky a jeho
prezentace na začátku roku 2008. Pod záštitou Dekády byla např. realizována
výstava Ztracený svět o životě předválečných Romů v Mostě, ale také projekt
udělování cen Gypsy Spirit. Zásadní aktivitou minulého roku zůstává Přípravné
setkání k vytvoření integrované platformy pro romskou inkluzi, které se v Praze
uskutečnilo v únoru 2009 a následné 1. setkání integrované platformy v dubnu
2009. Za významné podpory zemí Dekády bylo dosaženo shody nad návrhy Základních
společných principů romského začleňování.

* ČR si kromě těch čtyř základních priorit společných všem zemím vybrala pro
naše předsednictví také akcentaci na situaci dětí a postavení romských žen.
Proč, když v našich podmínkách jsou jiná, důležitější témata, jako je například
sociální vyloučení a segregace dětí ve vzdělávání?

Je důležité si uvědomit, že předsednictví Dekády se týká oblastí zasahujících
všechny země, které se k iniciativě Dekády romské inkluze přidaly. Tam je
situace často odlišná. Vámi zmíněná témata v České republice nepodceňujeme,
nicméně je budeme řešit i nadále spíše v národním kontextu. Priority českého
předsednictví se stále rozpracovávají. Plánujeme pokračovat v podpoře
vzdělávání, na což navazuje nová, vše objímající priorita týkající se práv a
životní situace romských dětí. Jedná se nám především o stabilizaci prostředí,
ve kterém děti žijí a usnadnění jejich přístupu k nesegregovanému vzdělávání.
Velmi důležitou roli v tomto procesu hrají právě romské ženy, a to konkrétně
matky. Jejich role by měla být více podpořena, protože je motivačním prvkem pro
děti samotné. Také je potřeba pochopit odezvu, kterou integrace vytváří na
místní úrovni. Implementace integračních politik úzce souvisí se sociálním
vyloučením a stává se základním klíčem pro úspěch všech opatření.

* Povede to ke konkrétním závěrům, jak posílit například vámi zmiňovanou roli
ženy? Třeba v jejím přístupu ke vzdělávání i v pozdějším věku?

Ne, o tom zatím neuvažujeme.

* Probíhá a bude probíhat v romských kruzích diskuse kolem nastavení priorit
pro předsednictví?

Diskuse o prioritách předsednictví Dekády probíhá v rámci Výboru pro Dekádu,
který je zřízen pod Radou vlády ČR pro záležitosti romské komunity. Členové/ky
výboru se stávají ze zástupců/kyň ministerstev, Agentury a občanské společnosti.
Tu tvoří především zástupci Rady, OSF Praha, Dženo o.s., IQRS. Výbor je otevřen
dalším hostům z řad zástupců médií a mezinárodních organizací. Počítá se s tím,
že navržené priority budou projednány na zasedání Rady, která je z poloviny
tvořena Romy a následně budou předloženy vládě ČR ke schválení během dubna.

* Tým Dekády z prvního roku iniciativy čelil mnohým kritikám, koneckonců i
uvnitř toho týmu, v jehož čele jste vy tenkrát stála. Po roce se rozpadl. Proč a
jaké těleso jej nahradilo?

Od dob přípravy Dekády z roku 2003, kdy jsem byla členkou delegace pro Dekádu
i já, se ve většině zemí tato delegace rozpadla. Podle mého názoru důvodem byla
především téměř nulová institucionální podpora a nejasné podmínky účasti.
Několik organizací v čele s o. s. Dženo začalo s podporou Open Society Institute
v roce 2006 participovat v iniciativě DecadeWatch, která monitoruje průběh
Dekády. Kolem DecadeWatch se soustředí další organizace, a právě ty se většinou
účastní mezinárodních jednání. V současné době je to ale za ČR Dženo.

* V ČR panuje od počátku iniciativy zásadní neinformovanost. Dříve Delegace
Dekády, teď Výbor pro dekádu prostě nedostatečně informuje, proto na Dekádě
neparticipují ty romské organizace, jednotlivci, kteří jsou jinak aktivní.
Nepomáhá ani fakt, že webové stránky o Dekádě jsou jen v AJ a Romštině. Česká
mutace alespoň některých informací chybí. Jaká je šance na zlepšení alespoň v
průběhu českého předsednictví?

Souhlasím s tím, že medializaci Dekády je nutné podpořit. Plánujeme
intenzivnější komunikaci s novináři. Rádi bychom také navázali na stránky
www.romadecade.org a překládali některé z příspěvků do češtiny.

* Při hodnocení výsledků jednotlivých zemí po dvou letech trvání Dekády Romů
se Česko umístilo na 4. místě z devíti zúčastněných států. Nejúspěšnější tenkrát
bylo Maďarsko. Neziskové organizace, které hodnocení připravily, poukázaly
zejména na nedostatky v komunikaci ministerstev se samosprávami. Česko
pokulhávalo podle nich ve vzdělávání i přístupu ke zdravotní péči. Přinesla
Iniciativa Dekády nějaký výrazný posun v jednotlivých zemích?

Ve většině zemí Dekády se jedná o politický závazek, který navazuje na
existující aktivity v dané zemi, tak jako je tomu u nás. Dekáda se však stala
velkým skokem pro země, jako je např. Makedonie a Černá Hora. Zde se díky Dekádě
začalo o romském začleňování hovořit na vládní úrovni a AP tvoří základní a
často jediný koncepční materiál v této oblasti.