Člověk v tísni: V zaměstnání všichni spolupracujeme, Rom, ne-Rom.
Dana Perkausová se zapojila do projektu „Máma chce práci“, který běží na pražské
pobočce Člověka v tísni. Pět měsíců se intenzivně vzdělávala a chodila na praxi
do školky. Díky svému nasazení získala novou kvalifikaci „Pečovatelka o děti
0-15 let“ a od listopadu pracuje v dětském koutku Brumbambule v blízkosti metra
Kolbenova.
Jak se Vám líbil rekvalifikační kurz?
Bylo to zajímavé. Skoro každá hodina přinesla něco nového. I když vychovávám
dítě, starat se o skupinu dětí je něco jiného. Na praxi ve firemní školce mi
došlo, že to není žádná sranda. Věnovat se skupince až 17 dětí mi přišlo nejdřív
nezvládnutelné. Zpětně mi přijde, že nešlo o nic tak strašného. Zároveň se mi
moc líbilo, že jsme v kurzu nebyly jenom samé Romky. Neměla jsem pocit, že by to
bylo jenom něco „pro nás Romy, protože my na to zase nemáme“. Hrozně jsme si s
ostatními z kurzu rozuměly.
A co Vaše nová práce?
Pracuji v dětském koutku Brumbambule na půl úvazku, moje mzda je po dobu čtyř
měsíců hrazená z projektu „Máma chce práci“. Snažím se zde rozjet službu hlídání
dětí, a jestli se to podaří, budu tady pracovat dlouhodobě. Jsem za to moc ráda,
protože tak můžu pracovat, i když mám malé dítě. Malého buď pohlídá babička,
nebo si ho i můžu vzít s sebou do práce. S lidmi tady jsme si hrozně sedli,
takže jsem spokojená.
A kam půjde Vaše dítě jednou do školy?
Do běžné základky tam, kde budeme bydlet. Dávat romské děti do škol, kam
chodí většina Romů, mi nepřijde dobré. Malé děti rozdíly mezi lidmi na základě
barvy pleti nedělají, tak proč je od sebe oddělovat? Děti ve školce mi říkaly
paní učitelko a neřešily mojí národnost. Všichni na tomhle světě jsou si rovní a
děti by k tomu měly být vedené od malička. Když mají na člověka ve škole
narážky, je to taky životní zkušenost. Člověk se naučí si v životě poradit. Není
dobré si to ulehčovat a od dětství se škatulkovat a bavit se jen „mezi svými“.
Po škole jde každý pracovat a v práci se bude setkávat s lidmi všeho druhu.
Romské děti by to měly mít tak, jak jsem to měla já – chodit do školy spolu s
českými dětmi.
