Člověk v tísni považuje za velký problém Romů v Kladně dluhy

Na kladenskou pobočku společnosti Člověk v tísni se lidé z oblastí, v nichž
žijí sociálně nepřizpůsobiví, převážně Romové, obracejí nejčastěji kvůli
problémům s bydlením a dluhy. Jejich sociální vyloučení přináší řadu problémů, z
nichž se většina odvíjí od dluhů. ČTK to dnes řekla koordinátorka pobočky
Martina Francuchová.

"Dokud jsou naši klienti dlužníky, tak pochopitelně nemají šanci uspět při
žádných jednáních s městem," sdělila Francuchová.

Terénní pracovníci Člověka v tísni pomáhají s řešením dluhů, které se vážou
na bydlení, zdravotní pojištění a půjčky u různých úvěrových společností. Ty
jsou podle Francuchové v Kladně častější než dřívější dluhy u lichvářů. Situaci
se snaží řešit tak, že rodiny, jejichž dluhy dosahují částek od několika tisíc
po statisíce, informují o možnosti splátkových kalendářů. Hlavním cílem je
naučit klienty hospodařit s penězi tak, aby mohli zaplatit nájemné, splácet
dluhy a ještě mít na živobytí celé rodiny.

Podle údajů Člověka v tísni žije v lokalitě Masokombinát a v ulicích
Velvarská, Rakovnická a Na Vysokém zhruba 830 lidí v nebezpečí sociálního
vyloučení. Loni spolupracovali terénní pracovníci s 358 klienty, s nimiž měli
3460 konzultací ohledně dluhů, bydlení, dávek, vyřizování dokladů a dalších
problémů.

"S některými lidmi není možná spolupráce, ale naším cílem je pomoci
jednotlivcům dostat se z ghetta," uvedl ředitel kladenského kontaktního centra
Člověka v tísni Martin Šimáček.

V Kladně Člověk v tísni působí od roku 2000. Loni tam vznikla místní pobočka
a byla otevřena kontaktní kancelář. V největším středočeském městě působí tým
složený z terénní právničky, pracovního poradce a koordinátorky doučování dětí.

"Terénní pracovníci mohou městu pomoci tím, že se dostanou k lidem, k nímž se
město dostat nemůže," uvedl kladenský primátor Dan Jiránek. Zástupci Člověka v
tísni jsou proto členy některých komisí městské rady.

Město nyní finančně pobočku nepodporuje, ale dohodlo se na symbolickém nájmu
za klubovnu v lokalitě Masokombinát a přispěje na vznikající společný projekt
Člověka v tísni a kladenské městské policie.

Terénní pracovníci společnosti Člověk v tísni působí v 15 obcích v celé
republice. Terénní činnost je hrazena z dotacá ministerstva práce a sociálních
věcí a z fondů Evropské unie. Kladenská pobočka loni hospodařila s částkou 4,3
milionu korun.

Česká ghetta vznikají podle organizátorů projektu Likviduj! Tour www.ceskaghetta.cz
v posledních letech v mnoha českých městech, ale také některých obcích. Někdy se
hovoří o romských ghettech a jejich počet se odhaduje na zhruba 330.
Obyvatelstvo ghett přitom není etnicky homogenní a většina Romů v Česku v
ghettech nežije. Ghetta obývají rodiny a jednotlivci s nejnižšími příjmy,
závislí na sociálních dávkách, vesměs dlouhodobě nezaměstnaní. Tito lidé často
propadají alkoholismu, gamblerství, silnému kuřáctví či jiným drogám.