Členové romské rady reagují na snížení trestu vrahovi z Chomutova: Justiční šikana Romů, v českém soudnictví je užíván dvojí metr

Prohlášení: Případ chomutovského střelce potvrzuje potřebu důrazných změn v české justici

Vracíme se k případu samozvaného strážce veřejného pořádku, Petra Bendy, který na chomutovském sídlišti vystřelil třináct ran z legálně držené zbraně na romského řidiče dodávky. Podle jeho mínění, ale ne podle nálezu soudních znalců, řidič najížděl do okolních vozů a ohrožoval osoby kolem. Koncem srpna pražský Vrchní soud projednával pachatelovo odvolání. Původní trest odnětí svobody na 12,5 roku přehodnotil a potrestal ho 7 lety vězení, což je trest pod trestní sazbou. Rozsudek vrchního soudu považujeme za špatný a diskutabilní a tímto žádáme odbornou veřejnost o podporu a pomoc, kterou vyjádří veřejným nesouhlasem v médiích. Veřejný diskurs musí reflektovat nesouhlasné postoje a vykreslení možných dopadů tohoto precedentu.

To, na co chceme upozornit, je ale problém širšího rozměru. Letitý problém české justice. Fakt, že v českém soudnictví je zcela běžně užíván dvojí metr, a to již od dob komunismu. Demokracie v tomto nepřinesla vůbec žádnou změnu. To, že delikty Romů jsou ve srovnání s jinými občany souzeny spíše vyššími sazbami, a naopak případy s dopadem na občany romského původu jsou trestány spíše nižšími tresty, je nepřijatelné. Nejsme daleko od označení „justiční šikana Romů“.

Chceme-li se profilovat jako moderní demokratický stát s kvalitním soudnictvím, něco se musí změnit i ve vztahu k tomuto problému. Čeští soudci, a ať nám prominou ti z nich, kdo tak nečiní, pohlížejí na Romy, chce se nám říci, jako na občany druhé kategorie. Stále si nezvykli na fakt, že v Česku a předtím v Československu, vždy žily různé národnostní menšiny. Nemluvě o tom, že dnešní soudci se při studiu práv věnovali také Ústavě, která zaručuje všem občanům rovné zacházení!

Jsou například budoucí soudci připravováni na výkon své funkce ve smyslu interkulturních kompetencí? Tyto kompetence přece využijí nejen ve vztahu k tradičním menšinám, tedy i Romům, ale mnohem šířeji a čím dál častěji také ve vztahu k zástupcům dalších národností a menšin v souladu s tím, jak se mění složení společnosti.

Stát by neměl dělat mrtvého brouka, ale postavit se k problému čelem. Požadujeme a budeme iniciovat jednání, které povede ke zpracování analýzy toho, jak jsou souzeny stejné činy v závislosti na národnosti pachatele a poškozeného, včetně analýzy regionálních rozdílů. Ministerstvo spravedlnosti by mělo přijmout příslušná opatření a zavést povinné vzdělávání soudců v oblasti interkulturních dovedností a postojů. Školení by z důvodu nezávislosti mohly kvalitně připravit respektované neziskové organizace s certifikací a dlouhodobou zkušeností v této oblasti.

Nakonec vyzýváme romské občany, aby využívali možnosti být přísedícími u soudů. Přísedícím, čili laickým soudcem, může být ustanoven bezúhonný občan ve věku alespoň třiceti let. Přísedící jsou voleni zastupitelstvem obce (u okresních soudů) nebo kraje (u krajských soudů). Společně se soudcem zasedají při projednávání pracovněprávních sporů a věcí v prvoinstanční trestní agendě vždy dva přísedící. Jsme přesvědčeni o tom, že přítomnost Romů v soudním řízení v roli přísedících bude ve výsledku přínosná pro všechny.  

Členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny:

• Bc. Martina Horváthová, místopředsedkyně rady
• Čeněk Růžička, občanský člen
• Mgr. Lucie Fuková, občanská členka
• Mgr. Alica Sigmund Heráková, občanská členka
• PhDr. Renáta Köttnerová, občanská členka
• Petr Torák, MBE, občanský člen
• Nikola Taragoš, občanský člen
• Doc. PhDr. et PhDr. Martin Kaleja, PhD., občanský člen
• PhDr. Jana Horváthová, členka
• Bc. Edita Stejskalová, občanská členka
• František Bikár, občanský člen
• Štefan Oláh, občanský člen