Chvojka: Vláda by v červnu mohla rozhodnout o odkoupení vepřínu v Letech u Písku
Vláda by v červnu mohla přijmout řešení ve věci výkupu vepřína v Letech u
Písku, který stojí v místě protektorátního koncentračního tábora pro Romy. V
diskusi televize Prima to dnes řekl ministr pro lidská práva a legislativu Jan
Chvojka (ČSSD). Ministr věří tomu, že se vládě podaří do konce volebního období
záležitost vyřešit.
Chvojka zopakoval, že tento měsíc by měl být hotový znalecký posudek, který
má stanovit hodnotu pozemků a staveb na nich i technického vybavení, které je na
místě. "Posudek ještě hotový není, očekávám ho každým dnem, do 20. dubna by měl
být. Potom, až budeme znát hodnotu nemovitostí, budeme v květnu jednat o ceně s
tou společností (AGPI, provozovatelem vepřína) a v průběhu června je možné, že
dojde k nějaké shodě, že se vyrovnáme s touto společností a že dojde k řešení
této otázky," uvedl Chvojka. Podle něj je současná vláda nejblíže tomu dotáhnout
jednání o odkoupení farmy a jejím odstranění z pietního místa do konce.
Podle předsedy poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Michala Kučery vláda
řešení přislíbila už na začátku svého působení a zhruba tři roky nic nedělala.
Kučera ale věří tomu, že kabinet do konce svého působení řešení nalezne.
Zrušení výkrmny požadují některé romské organizace. Dlouhodobě se o zrušení
výkrmny prasat na místě někdejšího koncentračního tábora pro Romy zasazuje
především Výbor pro odškodnění romského holocaustu a jeho předseda Čeněk
Růžička. Česko k odstranění farmy z pietního místa několikrát vyzval i Evropský
parlament a další mezinárodní organizace. Problémem se intenzivněji začala
zabývat vláda Jiřího Paroubka (ČSSD). Jednala o odkoupení farmy. Plánoval ho i
kabinet Mirka Topolánka (ODS). Cena výkrmny zatím nikdy nepadla.
Z historie koncentračního tábora v Letech u Písku
Původní prostor v Letech u Písku sloužil v roce 1940 jako ubytovací
zázemí pro stavební dělníky. Poté zde vnikl pracovní a kárný tábor, a to na
rozkaz ministra vnitra protektorátní vlády Josefa Ježka ze dne 15. července
1940, který byl vydán na základě vládního nařízení č. 72 o kárných
pracovních táborech ze dne 2. března 1939. Toto nařízení tedy bylo vydáno
ještě před obsazením země nacisty. V kárném a pracovním táboře byli podle
vyhlášky koncentrováni „práce schopní potulní cikáni a jiní tuláci stejným
způsobem žijící, řemeslní žebráci a osoby žijící ze žebroty jiných (dětí a
pod. ), řemeslní hazardní hráči, notoričtí zahaleči, povaleči a osoby,
žijící z nečestných výdělků (prostituce a pod.) vlastních nebo jiných osob“.
Prvních dvanáct vězňů sem dorazilo již 17. července 1940.
Dne 1. srpna 1942 byl tábor přeměněn na Cikánský tábor a vzápětí sem byly
transportovány celé romské rodiny. Koncentrák zahájil činnost 1. 8. 1942 a
byl zrušen 4.5.1943. Jeho kapacita byla sice zvětšena tak, že tábor byl
schopen pojmout až 600 vězňů, ale i tento počet byl brzy překročen, neboť v
průběhu srpna 1942 bylo v táboře internováno přes 1100 mužů, žen a dětí.
Tábor nebyl vybaven potřebným hygienickým a dalším zařízením pro tak velký
počet osob. Vězni se museli často mýt v nedalekém rybníku. Navíc tu byli až
do srpna 1942 vězněni pouze muži. Od srpna 1942 zde ve zcela
neuspokojujících podmínkách živořily i ženy a děti. Po velkém náporu v srpnu
1942 přicházeli do tábora většinou pouze jednotlivci nebo rodiny.
Přímo v táboře Lety zahynulo 326 osob, z toho 241 dětí. 120 obětí bylo
pohřbeno na provizorním pohřebišti u tábora. Někteří přeživší však uvádějí vyšší čísla počtu vězňů, kteří v táboře zahynuli. Dalších 540 zdejších vězňů
zahynulo po transportu do Osvětimi. Hromadné transporty se uskutečnily
celkem dva. Jako první byl vypraven 3. prosince 1942 transport tzv. asociálů
v počtu 16 mužů a 78 žen do koncentračního tábora Osvětim I. Druhý z
transportů znamenal prakticky likvidaci tábora v Letech, protože v něm bylo
odvezeno 417 vězňů do koncentračního tábora Osvětim II- Birkenau. Zatímco
první transport se uskutečnil na základě výnosu o preventivním potírání
zločinnosti, druhý již byl realizován na základě Himmlerova výnosu z 16.12.
1942, který nařizoval transport všech Romů do koncentračního tábora v
Osvětimi. Zbývajících 198 vězňů bylo přemístěno do cikánského tábora v
Hodoníně u Kunštátu (tzv. Žalov) nebo do sběrných táborů v Praze a v
Pardubicích.
13. května 1995 byl v místech masového hrobu vedle tábora odhalen pomník
s nápisem „Obětem cikánského tábora v Letech 1942-1943. Nezapomeňte. Ma
bisteren.“ 13. května 2010 bylo oficiálně oznámeno otevření Kulturní památky
Lety v těchto místech, která z rozhodnutí vlády spadá pod Památník Lidice.
