ČHV: Porušována práva cizinců, dětí a Romů, dál roste extremismus

Loni v Česku dále narůstal extremismus, porušována nebo výrazně omezována
jsou práva dětí vězněných rodičů, Romů a cizinců. Neuspokojivé je také postavení
lidí se zdravotním postižením a duševně nemocných, vězňů, přetrvává diskriminace
ve školství. Uvádí to zpráva o stavu lidských práv za loňský rok, kterou Český
helsinský výbor (ČHV) zveřejnil na svých internetových stránkách. ČHV svou
zprávu zveřejňuje každoročně, letos to bylo posedmnácté.

Respekt státu k mezinárodním závazkům není dostatečný, uvádí zpráva, jež se
tentokrát zaměřila nejen politická a občanská, ale i sociální práva.
Problematický je přístup ke spravedlnosti pro nemajetné. Chybí zákon o zajištění
právní pomoci. I přes schválení antidiskriminačního zákona spousta lidí
rezignuje na to domáhat se práva, podle předsedkyně ČHV Anny Šabatové to může
být asi čtvrtina. Pachatelům to prochází a své praktiky uplatní na další oběti.

V Česku podle zprávy narůstá xenofobie a netolerance, nepřijatelné výroky
představitelů veřejného života údajně ukazují na institucionální rasismus. V ČR
dál rostl extremismus. Zejména neonacisté se výrazně radikalizovali. Symbolem
extremismu se stal žhářský útok na romskou rodinu ve Vítkově. Staly se však i
další podobné činy, jen neměly tak tragické následky. Posuzovány však byly jen
jako výtržnictví, nikoli jako pokus o vraždu. Nepotrestány zůstávají i incidenty
v Janově, upozorňuje ČHV.

Kvůli hospodářské krizi se zhoršilo postavení cizinců. Zaměstnávání cizinců
se podle ČHV v mnoha případech vymklo českým zákonům i kontrole státu. Pokusy o
větší počet kontrol zaměstnavatelů cizinců ztroskotal a obchodování s levnou
pracovní silou zpráva označuje za vztahy novodobého otrokářství. Loni nebyla
odebrána licence ani jedné agentuře nekale zaměstnávající cizince.

Migranti, kteří nevyužili programu dobrovolných návratů a zůstali v Česku,
svá práva často ani neznají a jsou pro ně obtížně vymahatelná. Jedná se podle
ČHV hlavně o málo kvalifikované pracovníky z Vietnamu a Mongolska. Také systém
zelených karet se ukázal být téměř nefunkční. Snahy o začleňování cizinců do
většinové společnosti jsou pouze formální a neexistuje žádoucí koncepce, uvádí
zpráva.

V ČR jsou porušována práva dětí cizinců, dětí zdravotně postižených a
romských na rovný přístup ke vzdělání. Romské děti jsou systematicky umisťovány
do škol určených pro děti s lehkým mentálním postižením. Zbytečně mnoho dětí
žije v ústavech. Nedostatečné je zajištění pomoci mladým lidem opouštějícím
ústavní výchovu.

Česku rovněž chybí zákon o sociálním bydlení, upozorňuje výbor. Právo na
důstojnost a základní lidské potřeby má každý, i "neužitečný" člověk. ČR má až
130procentní přeplněnost věznic. Dlouhé věznění je desocializující a
nepřipravuje lidi na život venku. Děti některých vězňů nemají zajištěn styk s
rodiči. Zpráva zmiňuje i práva lidí s mentálním postižením, u nichž je
nadužíváno zbavování svéprávnosti.

V Česku se podle výboru také příliš nemluví o útoku z nenávisti kvůli
sexuální orientaci. Je přitěžující okolností, ale pachateli nehrozí přísnější
trest jako v případě rasově motivovaného útoku. Zákon o registrovaném
partnerství brání homosexuálnímu páru v osvojení dítěte, ačkoli jednotlivec
nežijící v registrovaném svazku si dítě osvojit může, splní-li podmínky.

Český helsinský výbor je nevládní neziskovou organizací zabývající se
lidskými právy. Podle Šabatové výbor funguje nadále plně i poté, co před více
než dvěma lety zkrachoval Mezinárodní helsinský výbor. Obě instituce prý nebyly
nijak finančně vázány.