Chudší prostředí na žáky těžce dopadá, segregace romských dětí trvá. Prohrávají na tom všichni
Úspěch ve vzdělávání v Česku silně závisí na tom, v kterém regionu se dítě narodí a jaké sociální postavení mají jeho rodiče. Děti z chudšího prostředí v ČR zaostávají více než v některých postkomunistických zemích (Estonsko nebo Polsko) s lepšími celkovými výsledky. České školy se navíc svými výsledky i podmínkami mezi sebou obrovsky liší.
Detailně stav vzdělávání v Česku – včetně přímých i nepřímých dopadů a vlivů na ekonomiku celého Česka nejen v kontextu pandemie koronaviru – rozebírá nová studie sociologa Daniela Prokopa (PAQ Research) a Nadace České spořitelny.
Zlepšení výsledků znevýhodněných dětí je podle ní jedna z nejvýnosnějších investic, které může ČR udělat. „Více vzdělaní lidé nejen přispívají více do ekonomiky, ale také se u nich zvyšuje šance, že dobrého vzdělání dosáhnou jejich děti. Ekonomicky efektivní může být například podpora předškolního vzdělání a omezení předčasných odchodů ze základních a středních škol,“ píše Daniel Prokop.
Jak dále upozorňuje, postupně se rozevírají nůžky jak ve vzdělávání, tak v přístupu k němu: „Ne každé dítě má stejnou šanci naplnit svůj potenciál. Dítě narozené ve špatném místě nebo do znevýhodněné rodiny nemá stejnou startovní čáru a má tedy delší cestu, aby v životě mohlo uspět.“
Studie zdůrazňuje, že v Česku neexistuje funkční a propojený systému pomoci ohroženým rodinám zahrnující sociální, zdravotní a vzdělávací systém. Nedostatečný je i počet školních psychologů, posílení počtu asistentů, pomoc cizincům (s jiným mateřským jazykem nežli češtinou), doučování, podpora v pořízení školních pomůcek a podobně. Služby státu jsou v tomto směru poddimenzované (zejména regionálně) a nedostatečné, ve většině regionů chybí i finančně dostupné formy předškolní péče.
„Předškolní péče má přitom pozitivní vliv na školní úspěšnost, čtenářské a matematické dovednosti žáků a přispívá k redukci problémů, které vznikají v rodinách, které pochází ze znevýhodňujícího prostředí,“ vysvětluje studie, která vychází jak z existujících dat, tak vlastních nových analýz a sociologických šetření, mezinárodního srovnání či údajů České školní inspekce.
Jak z grafu plyne, čím vyšší vzdělání, tím má jednotlivec prokazatelně vyšší všechny typy kapitálů a vyšší postavení ve společnosti. To platí i v rámci mladší generace (26–45 let), která studovala po roce 1989.
Průměrný příslušník této generace má při zisku VŠ vzdělání například 70% pravděpodobnost, že dosáhne nadprůměrného příjmu. Při středoškolském vzdělání bez maturity je tato pravděpodobnost u průměrného mladého Čecha ani ne poloviční. A to vše při očištění vlivu dalších faktorů (pohlaví, region, vzdělání rodičů atd.), které mohou ovlivnit výši příjmu
Ze studie dále vybíráme:
- Vzdělávání je v Česku často nástrojem reprodukce chudoby a nerovností mezi generacemi.
- V počtu žáků s nízkou gramotností jsme na tom hůře než některé postkomunistické státy (Polsko, Estonsko, Slovinsko) a situace dlouhodobě stagnuje. Takřka 30 % žáků základních škol (ZŠ) v Česku dosahuje velmi nízké úrovně čtenářské a matematické gramotnosti v PISA (Programme for International Student Assessment).
- Vzdělávací neúspěšnost (předčasné odchody ze vzdělání, propadání, absence) v regionech závisí silně na rozšíření exekucí a bytové nouze v rodinách, které jsou destabilizující. Tyto faktory vedou ke změnám škol, vyššímu stresu a horšímu prostředí výchovy. Exekvovanost rodičů v obcích s rozšířenou působností (ORP) vysvětluje 46 % vzdělávací neúspěšnosti v těchto obcích.
- Nedokončování středních škol nejvíce postihuje regiony Karlovarského a Ústeckého kraje (a v čase zde roste). Střední školu (SŠ) nedokončí šestina mladých lidí a toto číslo v čase stoupá.
- Nekvalitní a nestabilní bydlení přímo souvisí s problémy dětí ve škole. Děti z chudého prostředí mají dvakrát až třikrát větší šanci, že budou mít problémy ve škole, pokud se hodně stěhují či bydlí na ubytovnách nebo v azylových domech.
- Začlenění znevýhodněných dětí do základního školství stejně jako v zahraničí souvisí s předškolní výchovou. Děti z lokalit ohrožených sociálním vyloučením mají více než dvakrát vyšší šanci, že se začlení do standardní (nikoli speciální) ZŠ, pokud chodí alespoň dva roky do školky.
- Česko stále segreguje romské děti – v některých obcích cíleně, v jiných ignorováním tohoto problému a tichou shodou lokálních aktérů. ČR má 80 segregovaných škol s převahou romských dětí. Okolo třetiny z problémových obcí aktivně segreguje děti například určováním spádových oblastí. Další polovina segregaci nebrání.
- Zlepšení kompetencí nejslabších žáků může v průměru každý rok ČR přinést 18 mld. Kč v příštích 80 letech. Jak ukazuje ekonomická modelace různých scénářů, většina výnosů je nicméně dlouhodobých a patrných až po roce 2050.
- Žák, který dokončí alespoň SŠ, odvede za svůj život do veřejných rozpočtů v průměru o 2,3 – 2,8 milionu Kč víc než žák pouze se základním vzděláním. Když průměrné náklady programů na snížení předčasných odchodů jsou 50 000 Kč na žáka na rok, pak vzhledem k vysokým výnosům z dokončení SŠ stačí, když program pomůže dokončit SŠ alespoň dvěma až čtyřem procentům účastníků.
- Český stát za každou investovanou korunu do programů včasné péče dostane zpět 3–4 Kč. Tyto výsledky odhaduje model, který předpokládá, že program trvá dva roky a má náklady 50–100000 Kč na žáka za rok, což se přibližné rovná nákladům předškolního vzdělávání v ČR.
- Pandemie koronaviru prohloubí nerovnosti ve vzdělávání, protože děti z horších socioekonomických poměrů měly horší přístup k technice i slabší podporu v rodině. 12 % dětí z rodin s nižším vzděláním oproti 6 % z rodin s vyšším vzděláním nemělo doma počítač vůbec, anebo se k němu kvůli dalším členům domácnosti prakticky nedostalo.
- Karanténa a vzdělávání na dálku zvýšily konflikty v rodinách. 20–30 % rodin reportovalo zvýšení konfliktů jak rodičů s dětmi, tak mezi dětmi. Nárůst konfliktních situací nastal převážně v rodinách s dětmi na prvním stupni.
Článek vznikl pro Ústav Nezávislé Žurnalistiky což je nezávislá, nezisková organizace – zapsaný ústav. Zabývá se poskytováním informací, zpravodajstvím a žurnalistikou. Články, analýzy či datové výstupy nabízí všem bez rozdílu k použití za předem daných podmínek.
