Romské sdružení Khamoro z Chodova obvinilo katolickou církev z rasismu kvůli
tomu, že dostalo výpověď z pronajatých prostor na faře. Využívalo je pro činnost
12 let a pořádalo tu akce pro děti z místního sídliště. Předseda Khamora Emil
Voráč tvrdí, že výpověď je důsledkem rasistického postoje věřících z farní rady
s novým farářem Antonínem Wasilem. Zástupci farnosti se brání tím, že Khamoro
dluží za nájem, uvádí dnešní Mladá fronta Dnes (MfD) v regionální příloze.
Věřící mluví o tom, že děti dělaly na faře také nepořádek. Že děti občas zlobí,
Voráč připouští. Že by ale Khamoro dlužilo, to odmítá. Podle něho jsou jen díky
investicím z neziskového sektoru prostory na faře opravené. Voráč uvedl, že spor
začal, když člen farní rady zfackoval dítě, které přišlo do kroužku. "Byly tam
viditelné předsudky vůči dětem. Farníci nám začali dělat naschvály, vyhazovali
děti a posílali je pryč. Farář mi nedávno řekl, že s cikány nechce mít nic
společného," podotkl Voráč.
Farář Antonín Wasil to odmítá s tím, že
církev měla právo nájemní smlouvu ukončit. „Bylo to nejlepší, co jsme mohli
udělat. Nedohodli jsme se.“ Když ho MF DNES telefonicky požádala o vysvětlení,
slíbil, že se vyjádří při osobní schůzce. Na ni ale pozval svého nadřízeného
pátera Petera Fořta. Místo odpovědi na otázky začali oba odříkávat modlitbu
Otčenáš a stále dokola ji opakovali. „Budeme s vámi komunikovat takovou formou,
jakou mluvíme s Bohem,“ prohlásil Fořt.
Spory se
nepodařilo urovnat ani po intervenci u plzeňského biskupa Františka Radkovského.
Khamoro kvůli výpovědi z fary téměř skončilo. Nakonec nové prostory, kde se děti
mohou scházet, našlo a tento týden otevřelo. Sídlo sdružení je teď ale poměrně z
ruky, až v průmyslovém areálu v Tovární ulici. Fara přitom byla v centru města.
Není to tím, že by jím cloumaly momentální emoce. O rasismu na faře napsal i do
výroční zprávy sdružení za rok 2008.
Vedení města o sporech téměř nic neví. „Dozvěděl jsem se jen, že Khamoro
nedodrželo opakovaně smlouvu,“ uvedl starosta Chodova Josef Hora. „Zeptám se, co
bylo příčinou. Právě církev by měla mít k rasismu daleko,“ diví se radní a šéf
městské policie Josef Kertész.
Khamoro nabízí klientům terénní program, občanskou poradnu a nízkoprahové
zařízení. Tedy klubovny, do kterých chodí průměrně 33 dětí každé odpoledne od
pondělka do čtvrtka na různé kroužky – taneční, divadelní, dopravní, zdravotní,
sportovní hry, romštinu a na doučování. „Pracujeme s dětmi už dvanáct let a 95
procent z nich jde studovat střední školu. V Chodově máme i dva romské
vysokoškoláky,“ vypočítal Voráč.
Úspěchy na festivalech a akcích po celé republice sbírá hlavně taneční
soubor. Tradiční kroje si Khamoro nechalo navrhnout v romském muzeu v Brně. Za
kostýmy získalo i některá ocenění. Dokud prý děti na kroužky a na doučování
docházejí, nemají většinou na toulání po ulicích a neplechy čas. „Tři dívky ale
chodit přestaly a teď čekají dítě. Kdyby u nás zůstaly, nestalo by se to,“ je
přesvědčen Voráč.
V nové klubovně chce zprovoznit počítač, aby se mládež naučila základy
výpočetní techniky. Do společných akcí se snaží zapojit i rodiče dětí. „Poprvé
jsem je třeba překvapil žádostí, aby každý na dětské představení přinesl knoflík
jako vstupné. Knoflíky využijeme třeba při výtvarné výchově. Dnes už se dospělí
nediví.“
