Chartisté na setkání kritizovali vládu, zapomíná na lidská práva
V pražské Lucerně se dnes u příležitosti 40. výročí vzniku Charty 77 sešli
její signatáři a další disidenti, kteří sehráli klíčovou roli při její
organizaci. Na konferenci nazvané Charta vlastníma očima, která předchází
večerní oslavě, zazněly nejen vzpomínky na okolnosti vzniku a fungování této
opoziční iniciativy, ale i kritika současné české vlády, že se odklání od
aktivní ochrany lidských práv v zahraničí.
Odklon kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD) od prosazování lidskoprávní agendy
kritizoval v úvodu dnešní konference filozof a bývalý poslanec i senátor Daniel
Kroupa. Na český stát podle něj přešlo dědictví, podle kterého dlouhodobě
obhajoval lidská práva. "Teprve u poslední vlády jsme svědky toho, že stát z
důvodu obchodních zájmů se tohoto dědictví zřekl," uvedl.
Kroupa připomněl, že Charta 77 a disent by nemohly existovat bez podpory ve
svobodném zahraničí, kde se zajímali o dění v Československu. "Jestli z toho
vyplynul nějaký závazek, je to pokračovat ve stejném duchu vůči všem případům
neuznávání lidských práv ve světě," řekl. Společnost by měla tlačit na to, aby
se Česko do role aktivního účastníka boje o lidská práva vrátilo, uvedl.
Odkaz Charty je podle překladatelky a publicistky Petrušky Šustrové stejný po
celou dobu od jejího vzniku. "Že člověk má říkat to, co si myslí, má se spojovat
s podobně smýšlejícími lidmi, ale má také ctít to, co si myslí ostatní," řekla.
V politice dnes postrádá hledání shody. "Ale chartisté byli ve výhodě, že
nebojovali o volené funkce," dodala.
Socioložka Jiřina Šiklová míní, že Charta ukázala, že ve zdánlivě bezvýchodné
situaci je možné něco udělat. "A že je možné se spojit, formulovat názor, a to i
v době, kdy se většina lidí domnívala, že není možné dělat vůbec nic," řekla
ČTK. Je to podobné, jako když dojde k zemětřesení a ostatní se seberou a začnou
pomáhat, aby se lidé dostali ze sutin, dodala.
Filozof a vysokoškolský pedagog Jan Sokol míní, že Charta byla důležitá v
letech 1989 a 1990, protože osobnosti kolem ní měly u veřejnosti legitimitu a
lidé jim důvěřovali. "Dneska vidím největší problém ve veřejném lhaní v
politice, které se nedá spolknout, nějak bagatelizovat. Veřejný život se musí
podrobit určitým zásadám, například tomu, že se nebude cynicky lhát. Na tom je
potřeba dnes trvat stejně jako tenkrát," uvedl.
Fakt, že z okruhu Charty pocházela řada veřejně činných osobností, vyzdvihl i
právník a politik Petr Pithart. "Já jsem si tady psal seznam chartistů, kteří se
objevili a uspěli v nějakých politických a státnických funkcích. Ten seznam je
hrozně dlouhý. Je to proto, že ti lidé měli čistý štít. A jestli chce někdo
něčeho v politice dosáhnout, tak ještě důležitější než jeho postoje a mediální
schopnosti je to, že má čistý štít," řekl.
Novinář a politik Jan Ruml míní, že Charta může svým morálním poselstvím
inspirovat i dnešní mladé lidi. "Ona vznikla v určité době, za určitých
okolností, které jsou dnes úplně jiné. Ale když mladí lidé vycítí, že ztrácí
svobodu a demokracii v této zemi, tak nějak, jinak než Charta 77, ale
inspirování Chartou a jejím morálním poselstvím, vyjdou z té současné situace a
přijdou s nějakým typem odporu," řekl Ruml.
Český a švédský jaderný fyzik a zakladatel Nadace Charty 77 František Janouch
považuje za její hlavní poselství to, že podtrhla důležitost občanské
společnosti. "To je ten největší odkaz – důležitost a nezaměnitelnost občanské
společnosti, a to i v demokratickém režimu," řekl.
Vyvrcholením programu dnešního setkání chartistů a disidentů bude vzpomínkový
večer v Mramorovém sále pražské Lucerny. Vystoupí na něm například písničkáři
Dáša Vokatá nebo Jaroslav Hutka, projevy pronesou bývalí mluvčí Charty 77 Dana
Němcová, Tomáš Hradílek nebo Alexandr Vondra. Recitovat se budou básně Ivana
Martina Jirouse.
Charta 77 byla společenstvím lidí usilujících o lidská práva, začala se
utvářet při soudním procesu s hudebníky kolem kapely The Plastic People of the
Universe. Její iniciátoři se poprvé sešli 10. prosince 1976, prvními mluvčími
byli bývalý ministr zahraničí Jiří Hájek, dramatik Václav Havel a filozof Jan
Patočka. Mezi Vánocemi a Novým rokem své podpisy pod text Charty 77 připojilo
242 signatářů. Do ledna 1990 se k ní přihlásilo přes 1800 lidí.
