Charta: Úřad a soud někde v ČR mohou jednat i polsky či slovensky, romsky ne

V místech, kde Poláci tvoří víc než desetinu obyvatel, mohou lidé se soudy a
úřady od nynějška jednat v polštině. Také úřední žádosti mohou podávat v polském
jazyce. Dvojjazyčné zde mohou být i názvy a nápisy. Podobné podmínky by měli mít
v celém Česku i Slováci, kteří s institucemi mohou komunikovat ve své
mateřštině. Zaručuje to Evropská charta regionálních či menšinových jazyků,
která začíná v ČR 1. března platit. Přestože v některých oblastech Česka žije
velké procento Romů, romština se zde úředním či vzdělávacím jazykem nestane.
Důvodem je nízký oficiální počet lidí romské národnosti.

"Týká se to polštiny v Moravskoslezském kraji v obcích, kde je víc než deset
procent příslušníků národnostní menšiny. A týká se to slovenštiny na celém území
ČR," řekl dnes ČTK tajemník rady vlády pro národnostní menšiny Milan Pospíšil.
Podle něj se situace ale příliš nezmění. Chartu totiž Česko ratifikovalo poté,
co přijalo příslušné normy – nový školský zákon a správní řád. Oba se změnami
počítají.

Dvojjazyčné názvy a nápisy mohou mít obce na Karvinsku a Frýdecko-Místecku.
"Vyčlenili jsme z rozpočtu pro letošní rok na tyto účely pět milionů korun.
Moravskoslezský kraj je bude mít k dispozici pro obce, které budou chtít
dvojjazyčné názvy, tlumočení či překlady úředních listin," uvedl Pospíšil.
Dvojjazyčné názvy by podle něj měl zastupitelstvu obce navrhnout místní výbor
pro menšiny. Pokud návrh zastupitelé schválí, měla by obec kraj požádat o
příspěvek.

Teoreticky je podle Pospíšila možné, že by se dvojjazyčné nápisy mohly
objevit i na moravsko-slovenském pomezí. Pokud by Slováci tvořili nejméně
desetinu obyvatel obce, měli by na vlastní nápisy nárok. "O takových požadavcích
ale nevíme," uvedl Pospíšil.

V místech s početnou polskou či slovenskou komunitou by měly děti mít šanci
chodit do polské či slovenské školky. V polštině či slovenštině by měla být i
výuka na základní a střední škole. V jazyce menšiny by mohlo být i odborné a
vysokoškolské vzdělávání.

U soudu by dokumenty či důkazy jazyce menšiny měly být přípustné. Místní
úřady by měly s lidmi komunikovat v polštině, případně slovenštině. V těchto
jazycích by měly vydávat i úřední písemnosti. Podle charty by měla v řeči
početné menšiny vysílat aspoň jedna rozhlasová stanice a jeden televizní kanál.
Pravidelně by měly vycházet i články v novinách. Podporu má podle charty dostat
kultura.

Přestože v některých oblastech Česka žije velké procento Romů, romština se
zde úředním či vzdělávacím jazykem nestane. Důvodem je nízký oficiální počet
lidí romské národnosti. K ní se při sčítání lidu přihlásilo jen asi 11.000 osob.
Podle odhadů by přitom v ČR mohlo žít kolem čtvrt milionu Romů. Podle charty by
stát měl podporovat ale i užívání romštiny. Dokument se zmiňuje například o
možnostech výuky jazyka pro zájemce či o prosazování studia romštiny na vysokých
školách.