Čeští politici se manifestacím proti rasismu vyhýbají. Změní to Robert Pelikán?

Účastnil se několika protirasistických shromáždění a demonstrací, v září roku 2011 i jako jeden z iniciátorů platformy Nenávist není řešení. Dnes se Robert Pelikán stává ministrem spravedlnosti. Možná, že se tak dočkáme stejného obrázku, jaký se naskytl na jedné z manifestací proti Pegidě v Německu, kde se k demonstrujícím za otevřenou společnost připojil tamější ministr spravedlnosti Heiko Maas.

Bývalou ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou, která k dnešnímu dni rezignovala, ve funkci vystřídá její dosavadní první náměstek Robert Pelikán. Prezident Zeman ho ministrem jmenuje nejspíše ve druhém březnovém týdnu.

Pelikán dříve působil jako právní zástupce v několika advokátních kancelářích. Zastupoval například Richarda Frištenského, který se v říjnu 2012 zastal na pražském Andělu bezdomovců před městskými strážníky, podal trestní oznámení na starostu Nového Bydžova Pavla Loudu za jeho rasistické výroky na adresu Romů nebo zastupoval děti
dětí Ľudovíta Kašpara, který zemřel po zásahu dvou policistů v Kynšperku nad Ohří. Věnoval se i případům nezákonných zásahů policie proti účastníkům antifašistických blokád v Novém Bydžově a v Krupce z roku 2011, rasistickému napadení berounského občana ze strany neonacistů z roku 2009 a kontroverzní smrti romského mladíka v Tanvaldu při střelbě o novoroční noci roku 2012.

K dalším českým výjimkám mezi politiky, které se nebojí veřejně odsoudit nesnášenlivost a rasismus patří třeba Jiří Dientsbier nebo Michaela Marksová-Tominová.