Česká republika uspořádá v roce 2022 konferenci signatářů Terezínské deklarace, která se zabývá odkazem holokaustu
Česká republika během svého předsednictví v Evropské unii v roce 2022 uspořádá konferenci, které se zúčastní zástupci zemí, jež v roce 2009 podepsaly takzvanou Terezínskou deklaraci. Na včerejším on-line česko-izraelském setkání, které se konalo u příležitosti dne památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti a které na facebooku přenášelo ministerstvo zahraničí, to uvedl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Izraelský ministr zahraničí Gabi Aškenazi Petříčkovi poděkoval za iniciativu a řekl, že mezinárodní konference představuje další důležitý krok v procesu uchování památky a docílení spravedlnosti.
“K zdůraznění pokračujícího významu terezínské deklarace, kterou schválilo 47 zemí během českého předsednictví v Evropské unii v roce 2009, jsem rád, že mohu oznámit, že Česká republika uspořádá konferenci signatářských zemí během předsednictví v EU v roce 2022,” řekl Petříček. Deklarace se zabývá odkazem holokaustu. Konference se podle ministra zaměří na osvětu, spravedlnost a restituci majetku obětí holokaustu.
Podle Petříčka je důležité stále si připomínat ty, jejichž osud by nikdy neměl být zapomenut. “Česká diplomacie bude pokračovat v podpoře programů s novými vzdělávacími metodami, atraktivními pro mladé lidi,” poznamenal. Považuje za nutné potírat kriminální nenávistné, xenofobní a antisemitské činy, a to i ty, které jsou spáchané na internetu. “Zločiny spáchané on-line by měly být trestány stejně jako zločiny spáchané off-line,” řekl Petříček. “Naším cílem je usilovat o spravedlnost a vybudovat lepší a bezpečnější svět pro příští generace. Svět bez nenávisti, xenofobie a genocidy,” uzavřel projev.
VIDEO
Izraelský ministr zahraničí Aškenazi řekl, že je nutné zachovat výpovědi přeživších holokaustu pro další generace, přičemž zdůraznil, že antisemitismus, rasismus a xenofobie jsou opět na vzestupu. Petříčkovi poděkoval za plán uspořádat příští rok mezinárodní konferenci a poukázal na morální odpovědnost států bojovat s antisemitismem. “Nacistický režim chtěl vymazat Židy z povrchu zemského. Dnes Írán a jeho prostředníci volají po destrukci Židů žijících v Izraeli. Tento cíl nelze ignorovat, má moc, aby se stal hromadným vyhlazováním, a je naší odpovědností zajistit, aby se toto už nikdy neopakovalo,” řekl. “Dnes už Židé nejsou bezmocní a Izrael se vždy bude bránit,” doplnil.
Ministr také hovořil o naději a solidaritě, přičemž zmínil, že spolu s ministrem zahraničí Spojených arabských emirátů loni navštívil památník holokaustu v Berlíně. SAE a Izrael loni pod záštitou USA navázaly diplomatické vztahy. “Chci se nakonec obrátit k přeživším: reprezentujete vítězství dobra nad zlem, naděje nad beznadějí, to nejlepší z humanity. Budeme nadále studovat minulost, nadále si poneseme ponaučení pro budoucnost. Také ale žijeme v současnosti a slibuji, že o vás budeme nadále pečovat, o vaše rodiny, o vaše komunity,” uzavřel.
Na on-line setkání hovořili také nový americký ministr zahraničí Antony Blinken a šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. Blinken uvedl, že Mezinárodní den památky obětí holokaustu pro něj hodně znamená i osobně, jelikož jeho otčím jako chlapec strávil skoro čtyři roky v nacistických koncentračních táborech a přišel o celou rodinu. “Řekl mi, že zlo se v obřím měřítku může dít a děje v našem světě a že máme odpovědnost dělat vše, co je v našich silách, abychom to zastavili,” uvedl. “Není náhoda, že lidé, kteří usilují o destabilizaci a podrývání demokracie, často zpochybňují holokaust. Chtějí rozostřit hranice mezi pravdou a lží, chtějí používat dezinformace a konspirační teorie, aby získali moc, a chtějí podnítit nenávist vůči Židům a v širším smyslu proti uprchlíkům, žadatelům o azyl, rasovým menšinám, sexuálním menšinám, proti komukoliv, kdo se stal terčem násilí a dehumanizace kvůli tomu, kým je,” pokračoval.
Zdůraznil přitom, že síla státu nespočívá pouze v síle jeho ekonomiky a armády, ale v morálních rozhodnutích, která učiní. Pelosiová řekla, že je nutné vzdělávat lidi o tom, co se děje, když se projevy nenávisti a diskriminace setkávají s lhostejností. Holokaust podle ní nese ponaučení, že na bezpráví a zaslepenost se nesmí odpovídat mlčením.
Na on-line setkání měl projev též prezident Miloš Zeman, který holokaust označil za největší zločin lidských dějin. Řekl, že jeho hlavním faktorem je závist vůči úspěšnějšímu národu nebo rase.
Den památky obětí holokaustu připomíná 27. leden 1945, kdy byl osvobozen německý koncentrační tábor Osvětim na jihu Polska. Mezi lety 1940 až 1945 v Osvětimi zahynulo 1,1 milionu lidí, většinou Židů. K vězňům osvětimského tábora patřilo také 50.000 československých občanů, z nichž přežilo asi 6000. Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu. Z celého Československa, jehož předválečná židovská komunita čítala 350.000 lidí, zemřelo 250.000 Židů.
