Česká badatelka mapuje osudy Odda Nansena, považovaného za norského Nicolase Wintona

Osudy norského architekta Odda Nansena, zakladatele nadace, která dostala v listopadu 1939 desítky židovských dětí a dospělých do Osla, zmapovala nordistka Miluše Juříčková. Nansenův příběh se podle Juříčkové podobá slavnějšímu příběhu Nicholase Wintona, který zná celý svět.

Nansena k jeho pomoci inspiroval jeho otec, norský dobrodruh Fridtjof Nansen, který se proslavil nejen díky polárním expedicím, ale byl také bojovníkem za lidská práva. O badatelské práci Juříčkové včera v tiskové zprávě informovala publicistka Judita Matyášová.

Nansen starší ve 20. letech inicioval vydávání takzvaného Nansenova pasu, který byl pro válečné uprchlíky a umožnil jim legální pobyt v 52 zemích včetně Československa. “V roce 1930 Nansen zemřel, jeho syn Odd však pokračoval v pomoci lidem v nesnázích. V roce 1937 založil v Oslu nadaci Nansenova pomoc, středobodem jeho aktivit se stala Praha,” uvádí Juříčková.

Sama se k bádání po jeho osudu dostala v roce 2012, jak včera pro ČK uvedla. Tehdy zorganizovala konferenci o Leo Eitingerovi, českém rodákovi, jemuž se podařilo díky Nansenovu pasu vycestovat do Norska. Po svém příjezdu pomohl vycestovat asi čtyřem desítkám židovských dětí z Československa. Sám však poté prošel koncentračními tábory, holokaust přežil a stal se z něj psychiatr, je považován za jednoho ze zakladatelů viktimologie, oboru, jenž zkoumá důsledky agrese na oběť.

Nansen počátkem roku 1939 navštívil Vídeň a Bratislavu a v Praze byl 15. března 1939. Viděl, že Židé potřebují okamžitou pomoc a bylo zřejmé, že v Norsku se příliš neví, co se děje ve Střední Evropě.

“Norská média totiž překládala informace z německých médií a šířila – jak by se dnes řeklo – fake news o Židech,” připomíná badatelka. Nansenova spolupracovnice Tove Filsethová se již od podzimu 1938 snažila zajistit pomoc pro židovské děti a dospělé z celého Československa.

“Ve stejné době byla v Praze aktivní švédská hraběnka Amelie Posse-Brázdová, která organizovala záchranu židovských uprchlíků, aby se dostali do Švédska. A to byla i doba, kdy začínala iniciativa Nicholase Wintona a jeho spolupracovníků. Jsem přesvědčená, že se všichni tito cizinci, zapojení do pomoci uprchlíkům, navzájem znali,” říká Juříčková, která se svými studenty pátrá po osudech norských pomocníků, ale také zachráněných dětí a dospělých.

Dohledávání jednotlivých příběhů bylo obtížné hlavně proto, že po okupaci Norska v roce 1940 pracovnice Nansenovy nadace veškerou dokumentaci zničily, aby ochránily židovské uprchlíky. “Objevili jsme řadu informací nejen o Nansenovi, ale také o jednotlivých lidech, kterým pomáhal a dostali se na podzim 1939 do Norska,” uvedla Juříčková, která dokončuje překlad životopisu Odda Nansena. Měl by vyjít letos.

Juříčkové v roce 2003 a 2017 norský král Harald udělil Královský řád za zásluhy o dlouholetou propagaci norské historie a kultury v zahraničí. Stala se tak první Češkou, která získala toto ocenění dvakrát. Juříčková, která včera oslavila 65. narozeniny, vystudovala němčinu, angličtinu a norštinu v 70. letech. V roce 1978 se poprvé dostala do Norska. Učí na katedře skandinavistiky na Masarykově univerzitě.