Češi mají rádi Slováky, Němce a Vietnamce, ale ne Araby, Rusy a Romy. Co ukazuje nový průzkum STEM?
Za uplynulých deset let se výrazně zlepšil vztah české společnosti k Vietnamcům. Z listopadového průzkumu agentury STEM také vyplývá, že Češi mají dlouhodobě velmi příznivý vztah ke Slovákům a cizincům pocházejícím z vyspělých zemí, naopak špatně vnímají geograficky a kulturně vzdálené národnosti i Romy. Po loňském napadení Ukrajiny Ruskem jsou v očích Čechů Ukrajinci nyní přijatelnějšími sousedy než Rusové, zatímco před konfliktem tomu bylo naopak.
Ještě v 90. letech 20. století by přijala Vietnamce za souseda necelá desetina Čechů, v roce v roce 2014 by to nevadilo 40 procentům dotázaných. Nyní by je dobře sneslo už 71 procent obyvatel. “Ukazuje se tak, že vietnamská komunita byla většinou české společnosti přijata,” uvedla analytička STEM Kateřina Duspivová.
Mít za sousedy Slováky by nevadilo 91 procentům Čechů, drtivá většina by neměla potíže ani s tím mít v sousedství Angličany, Američany, Francouze a Němce. Relativně velkou náklonnost vyjádřili Češi i k Chorvatům, které by za souseda bez problémů přijalo 71 procent respondentů.
Přijatelnost ostatních národností, zejména z východních zemí, například Arabů, Syřanů nebo Afghánců, zůstává podle autorů průzkumu dlouhodobě na nízké úrovni. “Na druhé straně pomyslného žebříčku stojí většinou národnosti, které jsou geograficky i kulturně vzdálené. Život vedle cizinců pocházejících z těchto zemí vnímá většina Čechů jako problematický, nebo dokonce nepřijatelný jev. Méně než čtvrtina Čechů si tak dovede představit život vedle Araba, Afghánce, Syřana či Súdánce,” konstatovali analytici STEM.
Česká veřejnost dlouhodobě zaujímá negativní postoje i vůči Romům – jejich přijatelnost za souseda dosáhla letos v listopadu 24 procent, což jsou podobné hodnoty jako u cizinců z arabského světa.
V souvislosti s konfliktem na Ukrajině se u české veřejnosti zhoršil vztah k Rusům, a zastavil se tak rostoucí trend z předchozího desetiletí. V listopadu si podle výzkumu STEM dovedlo představit Rusa za souseda 36 procent Čechů, zatímco v roce 2016 to byla polovina oslovených. “Přijatelnost Rusů se tak začíná v tomto ohledu znovu propadat na úroveň, která byla zaznamenána v průběhu 90. let 20. století, kdy by Rusa za souseda přijala bez problémů pouze přibližně pětina Čechů,” konstatoval STEM.
U Ukrajinců je patrná opačná tendence. Zatímco na přelomu tisíciletí by přijala Ukrajince za souseda bez problémů pouze desetina Čechů, nyní se přijatelnost Ukrajinců jako sousedů zvýšila na 45 procent. Přijatelnost Ukrajinců jako sousedů tak o devět procentních bodů přesáhla přijatelnost Rusů.
Průzkum STEM se uskutečnil od 2. do 13. listopadu mezi víc než tisícovkou respondentů starších 18 let.
