Centrum společného zájmu v Brně: Romské děti si zaslouží šanci pokračovat ve vzdělávání. „Nejde o samé jedničky, ale o změnu myšlení,“ říká Zuzana Ščuková o doučování
Brněnské Centrum společného zájmu se prostřednictvím neformálního doučování snaží motivovat romské děti, aby ve vzdělávání nepřestávaly po ukončení povinné školní docházky. Cílí také na jejich rodiče, aby své děti podporovali a vytvářeli jim vhodné zázemí, řekla médiím místopředsedkyně organizace Zuzana Ščuková. Projekt je financován z evropských fondů prostřednictvím Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK), konkrétně z výzvy PRO-ROMA, v jejímž rámci bylo dosud podpořeno 48 projektů v celkové výši 385 milionů korun. Putovní výstava Ministerstva školství, která je nyní na Moravském náměstí v Brně, představuje deset projektů podpořených z tohoto programu.
„OP JAK – PRO-ROMA je jiná než předchozí výzvy, které jsme realizovali. Je cílená přímo na potřeby romských dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí. Doučování i další aktivity neprobíhají na školách, ale v přirozeném prostředí dětí – v prostorách naší organizace nebo jiných institucí. Děti se proto cítí bezpečně, chodí sem rády, těší se na to,“ uvedla Zuzana Ščuková v rozhovoru s vládní zmocněnkyní pro záležitosti romské menšiny Lucií Fukovou,
Centrum ale základními školami spolupracuje a jejich prostřednictvím se spojilo s rodiči a projekt jim představilo. “Část rodičů to přivítala, ale někteří to rovnou odmítají. Snažíme se jim vysvětlit, že nám nejde o to, aby všechny děti najednou měly jedničky a studovaly vysoké školy. Jde o změnu myšlení, protože Romové jsou často odmala přesvědčeni, že po základní škole skončí na úřadu práce a práci nikdy mít nebudou,” uvedla Ščuková.
Problém se prohlubuje ve chvíli, kdy někdo z rodiny vzdělání získal, ale pak třeba kvůli předsudkům práci nenašel. “Chceme, aby uvěřili, že i když to mohou mít těžší, vyplatí se studovat a vyučit se aspoň něčemu,” dodala.
Tříletý projekt začal loni v listopadu, doučování až letos. Nyní se ho v Brně účastní tři skupiny po pěti dětech, které se scházejí jednou až dvakrát týdně. Nejčastěji se věnuji českému jazyku a matematice, doučující ale může pomoct i s jinými předměty. Dotace na jedno dítě je na 16 hodin, byť podle Ščukové ji často překročí. “A i to je pořád málo. Míváme setkání s rodiči, kde jim ukazujeme, jak oni mají podporovat a motivovat svoje děti i po ukončení projektu,” dodala.
Ředitel organizace David Ščuka upozorňuje, že projekt není jen o doučování. „Dětem dáváme pocit, že se na nás mohou obracet i s jinými problémy než jen se školou. S rodiči mluvíme i o dalších tématech. Není to tak, že přivedou dítě a odejdou – nejsme školka ani škola. Pracujeme s celými rodinami, rodiče nás sami vyhledávají, chtějí poradit, těší se na aktivity. Je to komplexní práce,“ uvedl Ščuka.
Důvěru mezi pracovníky a rodinami považuje za klíč k úspěchu. „Pokud se rodiny neotevřou, celý smysl upadá. Důležitá je spolupráce a otevřenost – když se podaří vytvořit důvěru, má projekt smysl,“ dodal.
Zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková během návštěvy projektu v Brně ocenila jeho směr. „Je důležité, že se setkáváte s rodiči, protože vzdělávací překážky nejsou jen o zájmu. Rodiče potřebují prostor mluvit o tom, proč dítě třeba nezvládá školu – jestli jde o výchovný problém, nebo o nepřijetí kvůli tomu, že je romské. Velká část problémů souvisí právě s tím, že romské děti nejsou v kolektivu dostatečně přijímané,” uvedla Lucie Fuková.
To potvrdil i David Ščuka: „Stává se, že do školy přijde romské dítě a rodič majority si nepřeje, aby jeho dítě s romským sedělo v jedné lavici. A o tom s těmi rodiči mluvíme. Není to jednoduché, je to mravenčí práce, ale důležitá.“
Co se však týče vzdělávání v domácích podmínkách, vnímá velký problém v materiálním zázemí. Pokud děti žijí na ubytovnách, v azylových domech, či v malém bytě ve větším počtu lidí, je pro ně složité se na učení soustředit, řekla.
Celý program Jan Amos Komenský podpořil od roku 2021 přes 12.100 projektů za 69 miliard korun, které přispívají ke zkvalitnění vzdělávání a vytvářejí podmínky pro špičkový výzkum s mezinárodním přesahem. Výstava přibližuje deset z nich. Kromě doučování romské mládeže třeba projekt na podporu profesního růstu skautských vedoucích nebo výzkumný projekt týkající se vývoje nanomateriálů nové generace.
