Centrum ProEquality zkoumalo, jaké jsou možnosti a překážky romských žen na trhu práce

Jaké jsou možnosti a překážky vstupu romských žen na trh práce a jakou roli
by romské ženy mohly hrát při integraci sociálně znevýhodněných rodin, zkoumá
analýza Kateřiny Vyžvaldové a Petry Kubálkové zaměřená na oblast Roudnice nad
Labem, kterou vydalo Centrum ProEquality při Otevřené společnosti o.p.s. za
podpory Nadace Open Society Fund Praha. Analýza vychází ze 24 hloubkových
rozhovorů s romskými ženami žijícími v tzv. sociálně vyloučeném prostředí a
představuje klíčové podmínky, které by mohly situaci romských žen na trhu práce
zlepšit.

Vysoká nezaměstnanost je jedním z hlavních znaků sociálně vyloučených
lokalit. Autorky analýzy uvádějí, že potenciál romských žen pro integraci
sociálně znevýhodněných rodin byl dosud málo zkoumán. Přitom jsou to podle
analýzy „právě romské ženy, které se starají o chod domácnosti, finanční
management i o komunikaci s úřady i se školami.“ Na ženách leží nejen „péče o
každodenní fungování rodiny, ale mnohdy i odpovědnost za obstarání dostatečných
finančních prostředků.“

Výzkum autorek se proto zaměřil především na následující otázky:

• Jaké jsou osobní faktory ovlivňující participaci romských žen na trhu
  práce v konkrétním místě?
• Jaký je potenciál a bariéry drobného podnikání u romských žen v
  konkrétním místě?
• Lze se pro podnikání romských žen inspirovat ze zahraničních mikro-finančních
  projektů?
• V jakých oblastech podnikání by se mohla uplatnit sociální firma v
  konkrétním místě?

„Doufáme, že tato analýza bude podkladem k dalšímu výzkumu situace romských
žen v České republice a především inspirací, jak jejich situaci zlepšit,“ uvádí
Míla O’Sullivan z Centra ProEquality.

Autorky studie představují některé z možností, které by napomohly větší
zaměstnanosti romských žen. Je to především podpora uplatnění žen na trhu práce
prostřednictvím job klubů, poradenství, rekvalifikačních kurzů atd., možnost
samostatného podnikání žen na živnostenský list či založení sociální firmy
odpovídajícím subjektem, která by ženy zaměstnala.

Pozitivem pro všechny tři typy zvýšení zaměstnanosti je v případě Roudnice
nad Labem tamní přítomnost Agentury pro sociální začleňování v romských
lokalitách. V případě sociálního podnikání autorky hodnotí jako relevantní plán
občanského sdružení Naděje založit sociální firmu. V Roudnici dále funguje
několik subjektů zaměřených na poskytování sociálního i právního poradenství,
realizujících volnočasové aktivity pro děti i mládež, které by se do případných
aktivit mohly zapojit.

Autorky analýzy poukazují na praxi ze zahraničí, která ukázala, že
„posilování a důraz na postavení žen má dlouhodobý i krátkodobý význam pro
zlepšení celkové situace rodiny i širší komunity. Rodina se spokojenou matkou je
stabilnější, ekonomicky soběstačnější a zajištěnější, a, to především, z
dlouhodobého hlediska má pozitivní efekt na děti.“

Analýza „Romské ženy a možnosti podnikání: případ Roudnice nad Labem“ je ke
stažení
ZDE.