Čeněk Růžička opět navržen na státní vyznamenání. Návrh na vyznamenání Gorolové sněmovnou neprošel. Cyril Koky znovu doporučil prezidentovi Antonína Gondolána
Poslanecká sněmovna schválila návrh na udělení státního vyznamenání romskému aktivistovi Čeňku Růžičkovi. Jeho jméno bylo navrženo in memoriam na Řád Tomáše Garrigua Masaryka, který je udělován za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva. Návrh letos podala předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová a plénum ho podpořilo jasnou většinou. „Rád jsem hlasoval pro,“ uvedl pro zpravodajský server Romea.cz Ivan Bartoš (Piráti).
Čeněk Růžička byl dlouholetým bojovníkem za důstojné připomenutí romských obětí nacistické perzekuce. Narodil se v roce 1947 do rodiny českých Romů, kteří žili na území Čech již před druhou světovou válkou. Jeho rodiče i širší rodina prošli nacistickou perzekucí – matka přežila koncentrační tábor v Letech, otec Osvětim, většina příbuzných však zahynula. Rodina vedla tradiční kočovný život spojený s obchodováním a chovem koní, který ukončil až státní zákaz kočování v roce 1958. Růžička se vyučil kameníkem a dlouhá léta pracoval v tomto řemesle, později podnikal jako starožitník.
ARCHIVNÍ ROZHOVOR
Zlom v jeho životě nastal v roce 1997, kdy se dozvěděl, že členové jeho rodiny zahynuli v táboře v Letech u Písku. Tato událost ho přivedla k veřejnému vystupování a občanskému aktivismu. Založil Výbor pro odškodnění romského holokaustu a stal se hlavní tváří boje za důstojné připomenutí romských obětí nacismu. Zasloužil se o zviditelnění problematiky tábora v Letech, pořádal každoroční pietní akty, na nichž se postupně začali objevovat i diplomaté a veřejné osobnosti. Výrazně se zasloužil o to, že vepřín byl v roce 2022 konečně odstraněn. Za své úsilí obdržel Cenu Alice Garrigue Masarykové, kterou mu v roce 2017 udělil americký velvyslanec Stephen King.
Na státní vyznamenání byl navržen opakovaně – například i v loňském roce, kdy ho navrhoval Cyril Koky. Tehdy spolu s Růžičkou navrhl i hudebníka Antonína Gondolána, který letos ve sněmovním výběru chyběl. Podle informací serveru Romea.cz jej však opětovně navrhl přímo prezidentu republiky.
„Antonín Gondolán patří mezi přední interprety československé populární hudby, ve své době hrával s těmi nejlepšími umělci. Je to hudební legenda,“ uvedl už dříve pro zpravodajský server Romea.cz Koky.
Návrh na vyznamenání Eleny Gorolové neuspěl
Zatímco návrh Čeňka Růžičky prošel, jiná romská osobnost Elena Gorolová letos při hlasování podporu nezískala. Gorolová, která patří mezi mezinárodně uznávané aktivistky za práva žen, konkrétně oběti protiprávních sterilizací, byla navržena na Řád Tomáše Garrigua Masaryka. V Poslanecké sněmovně však návrh nezískal potřebný počet hlasů.
Další navržení a zamítnutí
Na udělení nejvyššího státního vyznamenání byl Sněmovnou opět navržen spisovatel Milan Kundera, a to in memoriam. Mezi dalšími jmény byli například bývalí ministři Jiří Dienstbier, Jaroslav Šedivý nebo Luboš Dobrovský, dále diplomat Vladimír Vochoč, který za války zachránil stovky lidí, a známé osobnosti z oblasti kultury, jako hudebník Marek Eben, dirigent Jakub Hrůša, písničkář Vladimír Merta, fotograf Jindřich Štreit či moderátor Daniel Stach.
Poslanci naopak odmítli návrh na vyznamenání Michaela Žantovského, bývalého ministra kultury Daniela Hermana, bývalé ústavní soudkyně Elišky Wagnerové nebo podnikatelky Simony Kijonkové. Zamítnuta byla rovněž nominace Jaroslava Bašty, kterou na poslední chvíli předložil poslanec SPD Marcel Dlask.
Sněmovna letos schválila 135 jmen ze 150 navržených. Konečné rozhodnutí je nyní na prezidentovi Petru Pavlovi, který se může návrhy řídit, ale také nemusí. Vyznamenané osobnosti oznámí tradičně u příležitosti státního svátku 28. října.
