Čeněk Růžička ke sběru etnických dat: Pokud má Romům společnost pomáhat, je nutné, aby měla data
Sběr etnických dat se stal předmětem debaty
na pondělním semináři pořádaným
organizací ROMEA a Platformou pro lidská práva. Získání statistik týkajících
se Romů podpořil například Čeněk Růžička z Výboru pro odškodnění romského
holokaustu (VPORH) nebo Zdeněk Ryšavý, ředitel organizace ROMEA.
"Pokud má nám Romům nějakým způsobem společnost pomáhat, je nutné, aby o nás
měla data. Já jsem původní český Rom a naše komunita prošla několika soupisy a
víme, kdo ty soupisy pak zneužíval. Například represivní složky státu. A přesto
já jako Rom si uvědomuji ten obrovský problém, tak se sběrem dat o nás
souhlasím," uvedl na semináři Čeněk Růžička, předseda VPORH.
Růžička si uvědomuje, že někteří Romové mohou být proti, ale podle něj je
řešení problému tak důležité, že tyto Romy je o nutnosti sběru dat přesvědčit.
"Je potřeba, aby jim nějaký důvěryhodný Rom tu problematiku vysvětlil," dodal
Čeněk Růžička.
Se sběrem statistických dat týkajících se zaměstnanosti, vzdělávání, sociální
situace, kriminality (a počtu vězňů) Romů souhlasí i Zdeněk Ryšavý, ředitel
organizace ROMEA. "Ostatně na to naráží i poslední Strategie romské integrace do
roku 2020, kdy na jedné straně mluví o Romech jako o skupině, které se má v
určitých případech specificky pomáhat a na druhé straně naráží na to, jakým
způsobem příslušníka této skupiny identifikovat," uvedl pro server Romea.cz
Zdeněk Ryšavý, který si myslí, že samozřejmě nejde jen o Romy, ale i o další
národnosti.
Debata o sběru etnických dat se vždy vynoří například v souvislosti s počtem
romských dětí na bývalých "zvláštních" školách. Například v roce 2013, kdy se
počet romských dětí na "zvláštních" školách snažila zjistit česká školní
inspekce. Učitelé najednou žádné Romy ve třídách neměli. "Sbírání dat vítám.
(…) Pokud máme potvrdit naše tvrzení, že romské děti jsou odsunovány na
speciálky na základě etnické příslušnosti, nevidím lepší způsob, jak to dokázat.
Čísla jsou tím nejlepším argumentem. Osobně bych ještě přidal data z
pedagogických poraden," uvedl tehdy na
serveru Romea.cz Patrik Banga.
Konkrétně ke sběru dat (anonymních) týkající se vzdělávání nabádá Evropská
směrnice proti rasismu a rasové nesnášenlivosti, pokud jsou zjevné nějaké
diskriminační mechanismy v oblasti vzdělávání. "Ta data mají být sbírána dokonce
opakovaně, aby se dalo měřit, zda jsou úspěšné kroky, které s diskriminací
bojují. Čili já bych tady polemizovala s těmi, kteří říkají, že etnická data
sbírat nemůžeme, dokonce nesmíme, myslím, že je to do jisté míry alibismus lidí,
kteří ten stávající systém obhajují," uvedla již dříve
v rozhovoru pro Romea.cz Klára Laurenčíková.
"Je velkým problém, že bez těchto dat není pohled státní správy na situaci
realistický. Politici a úředníci, kteří by se měli nápravou příčin společenských
negativních jevů zabývat, tak mohou navrhovat řešení jen podle odhadů či
domněnek. Některé způsoby řešení tak mají mnohem nižší účinnost než by mohly mít
při podrobné znalosti situace," dodal Zdeněk Ryšavý.
Dalším problémem je, že ačkoli nikdo neví, kolik Romů páchá kriminalitu,
kdekdo se konkrétním, samozřejmě hrozivým počtem romských zločinců ohání. A
často k tomu používá nějaké „věrohodné statistiky“, i kdyby měl převzít po
internetu kolující hoax. Jako například minulý týden
poslanec Tomio Okamura.
Například podle romského policisty Petra Toráka je sběr etnických dat
týkající se kriminality ve Velké Británii běžný. Britští policisté mají za úkol
evidovat také národnost a případně i etnicitu osob, s nimiž se při výkonu služby
setkají. Pokud ji někdo sdělit nechce, má policista možnost uvést tu variantu,
která mu připadá pravděpodobná. „Policie má v Anglii povinnost registrovat
etnicitu všech lidí, s nimiž v rámci výkonu práce přijde do styku. Každý
policista má svůj deník, do kterého zapisuje případy,“ uvedl
pro Romea.cz policista z Velké Británie Petr Torák.
Vedle získání realistického obrazu o situaci Romů je důvod ke sběru takových statistických dat i posuzování a ukázání příčin
a důsledků. Například souvislost mezi pácháním drobné kriminality a chudobou. K tomu
by mohlo napomoci i srovnávání těchto statistik s těmi celkovými, které nejsou
podmíněné etnicky.
"Médii náhodné zveřejňování etnicity nebo národnosti u pachatelů kriminálních
činů, kde tato informace nemá souvislost s trestným činem (například pokud se
nejedná o rasově motivovaný trestný čin) nemá podle mého názoru smysl. Taková
praxe nám nikdy nedá reálný obraz o kriminalitě určité sociální, etnické nebo
národnostní skupiny," dodal k tomu Zdeněk Ryšavý.
