Byznys s chudobou: Ve 160 obcích je výrazně více lidí v hmotné nouzi než v jiných částech ČR
Ve 160 obcích v Česku žije výrazně víc lidí v hmotné nouzi než v ostatních částech země. Chudých obyvatel, kteří pobírají dávky, v nich za posledních 15 let přibylo násobně víc než jinde. Vyplývá to ze zprávy o vyloučení z bydlení za letošní rok, kterou zveřejnily Platforma pro sociální bydlení a iniciativa Za bydlení. Podle autorů by vývoj v těchto místech mohl souviset s takzvaným byznysem s chudobou, kdy nájemníci žijí v předraženém a nevyhovujícím bydlení. Běžné se jim nedaří získat.
Zpráva vychází z údajů o vyplácení příspěvku a doplatku na bydlení i příspěvku na živobytí. Příspěvek na bydlení mohou pobírat domácnosti, které za bydlení vydávají přes 30 procent čistého příjmu. Doplatek je pro osoby v hmotné nouzi a má jim dorovnat výdaje na bydlení tak, aby jim zbylo na živobytí. Příspěvek na živobytí odpovídá rozdílu mezi životním minimem chudé domácnosti a jejím příjmem po odečtení nákladů na bydlení.
V Česku se podle zprávy mezi lety 2008 až 2023 zvedl počet osob v domácnostech, které pobírají příspěvek na živobytí, 1,14krát. Ve 160 obcích ale vzrostl pětkrát. Příjemců doplatků na bydlení přibylo v republice 1,38krát, ale ve 160 obcích 8,1krát.
“Překvapilo mě, že jsme identifikovali 160 obcí, kde se populace s doplatkem na bydlení zosminásobila. Když slyšíme z obcí, že je tam nějaký byznysový projekt (byznysu s chudobou), tak to není výmysl,” uvedl analytik Jan Klusáček, který je spoluautorem zprávy.
Ve 160 obcích mělo doplatek na bydlení v průměru 12 lidí na tisíc obyvatel. Ve 40 obcích s nejvyšším nárůstem počtu chudých to bylo 18 obyvatel z tisíce. V celé ČR to bylo pět osob na tisícovku. Příspěvek na živobytí mělo v zemi 13 obyvatel z tisíce, ve 160 obcích 31 z tisíce a ve čtyřech desítkách nejzasaženějších míst pak 44 na tisíc lidí.
Podle Klusáčka lidé v bytové nouzi s dávkami často žijí v předraženém a nevyhovujícím bydlení, jiné nemohou sehnat. “Za 20.000 korun měsíčně má rodina pokoj na ubytovně se společnou kuchyní a koupelnou na patře, nebo plesnivý byt či byt bez oken. Platí se stejná cena jako za standardní bydlení. Ve výsledku se inkasuje za nájem 1+kk jako jinde ve městě za 3+1,” uvedl Klusáček.
Podle autorů není možné z údajů zjistit, zda ve sledovaných obcích vyrostla v chudobě další generace, nebo zda se lidé v nouzi přistěhovali. Ke zmapování byznysu s chudobou by byla potřeba další analýza v místech, “kde se extrémně chudá populace koncentruje”, napsali ve zprávě experti.
Podle odborníků na sociální problematiku a organizací na pomoc potřebným by problém byznysu s chudobou řešil zákon o bydlení. Normu slibovaly už předchozí vlády. Někdejší kabinet ČSSD, ANO a lidovců premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) se na ní neshodl. Následující vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů premiéra Andreje Babiše (ANO) přípravu zákona nahradila dotacemi a souborem 15 kroků, které ale neprovedla. Normu předložil nynější pětikoaliční kabinet Petra Fialy (ODS). V jaké podobě ji prosadí, není zatím jasné.