Budou veřejně prospěšné práce pro nezaměstnané povinné?

Návrh novely o zaměstnanosti přichází s novinkou. Od nového roku budou
nezaměstnaní lidé, kteří budou na úřadu práce hlášeni déle než dva měsíce, muset
vykonávat veřejně prospěšné práce. Pokud nabídku úřadu odmítnout, nebude jim
vyplácena podpora v nezaměstnanosti ani hrazeno zdravotní pojištění. Osud novely
zatím není jistý, jelikož se na ní vznesla vlna kritiky.

V současné době nezaměstnaní, kteří jsou hlášeni na úřadu práce, mohou ale
nemusí nabídku vykonávání veřejně prospěšných prací přijmout. Novela má za úkol
zpřísnit podmínky pro nezaměstnané. Po dvou měsících na úřadu práce by odmítnutí
veřejně prospěšných prací pro nezaměstnaného znamenalo ztrátu podpory v
nezaměstnanosti i hrazení zdravotního pojištění a na šest měsíců vyřazení z
evidence úřadu. Podle návrhu ministerstva by rozsah takovéto práce mohl být až
20 hodin týdně a nezaměstnaný by dostal zhruba o tisíc korun vyšší dávky pomoci
v hmotné nouzi. Každý člověk, který byl někdy nezaměstnaný moc dobře ví, že
sehnat práci není vždy lehké a to i při veškeré snaze uchazeče o práci.

Autor návrhu Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že cílem novely je
motivovat uchazeče o zaměstnání k aktivnímu přístupu v řešení jejich situace.
Veřejně prospěšné práce a veřejná služba také nezaměstnaným pomohou zachovat
nebo získat pracovní návyky. Náměstek pro zaměstnanost a trh práce Karel
Machotka vidí ve změnách pozitiva hlavně pro dlouhodobě nezaměstnané, kterým
chybí pracovní návyky a reference od zaměstnavatele. Zákon podporuje například poslankyně za ODS
Jaroslava Wenigerová, která pro server aktuálně.cz uvedla: „Pro mě je to v prvé
řadě výchovná záležitost, protože žádná práce nesmrdí. Pro lidi by mělo být
přirozené si na své živobytí vydělat. Ne jenom pasivně přijímat dávky. Za velmi
nebezpečnou považuji situaci hlavně u mladých lidí, kteří nemohou sehnat práci
hned po vyučení nebo absolvování škol a na práci zvyklí nejsou. Pro ně je potom
čím dál těžší se do pracovního procesu zapojit.“

Negativní reakce odborářů a některých poslanců

Novela má však také své odpůrce z řad poslanců a odboráře. Odboráři plánují
na novelu upozornit Mezinárodní organizaci práce při OSN. „Splňuje to všechny
znaky nucené práce, je to způsob nátlaku a tím porušuje úmluvu, kterou Česko
ratifikovalo, takže budeme u organizace žádat kontrolu," takto situaci zhodnotil
pro server týden. cz odborářský právník Vít Samek.

Poslanec ČSSD Roman Sklepák a jeho kolegyně Vladimíra Lesenská se shodují na
tom, že pokud bude člověk 4 hodiny denně místo hledání práce hledání práce
věnovat zametání chodníků, pravděpodobnost nalezení práce se tím nezvýší. I
dvouměsíční lhůta je poslancům jeví jako krátká. Problematické je také mzdové
ohodnocení nezaměstnaných. Dle současného návrhu by nezaměstnaní dostali pouze
zhruba o tisíc korun vyšší dávky pomoci v hmotné nouzi. Dle členů sociálního
výboru Lenky Kohoutové a Miroslava Opálky by lidé měli za práci, která odpovídat
polovičnímu úvazku dostávat polovinu minimální mzdy a ne pouze životní minimum.
Komunistický poslanec Opálka hodnotí návrh novely jako napadnutelný Evropským
soudem pro lidská práva a dále na něj návrh působí nelogicky v situaci, kdy na
jedno evidované volné pracovní místo připadá patnáct evidovaných nezaměstnaných.

Návrh novely bude projednáván v Poslanecké sněmovně.