Brno-střed zřejmě podá ústavní stížnost kvůli pochodu extremistů

Úřad městské části Brno-střed zřejmě podá ústavní stížnost proti rozhodnutí
Krajského soudu v Brně a Nejvyššího správního soudu (NSS), které před nedávnem
postupně zrušily zákaz prvomájového pochodu Dělnické mládeže Brnem. Zákaz vydala
právě radnice Brna-střed. Novinářům to dnes řekl její starosta Libor Šťástka
(ODS). Návrh na podání ústavní stížnosti projedná ve středu zastupitelstvo
městské části, podle Šťástky jej s největší pravděpodobností schválí.

"Chceme, aby se (Ústavní soud) zabýval tím, jestli není ohroženo právo na
samosprávu obcí v České republice, pokud nemají vliv na to, co se děje na
ulicích v jejich územním obvodu. A případně aby vyslovil neplatnost ustanovení
shromažďovacího zákona, který dává úřadům velmi krátkou třídenní lhůtu na
posouzení toho či onoho pochodu nebo demonstrace," řekl Šťástka.

Dělnická mládež je občanské sdružení spolupracující s krajně pravicovou
Dělnickou stranou sociální spravedlnosti. Pochod se má uskutečnit 1. května.
Podle ohlášení začne shromáždění v parku Lužánky, odkud se pochod vydá přes
Smetanovu ulici, Veveří, Husovu a Pekařskou ulici na Mendlovo náměstí. Dělnická
mládež avizovala ještě jeden pochod v trase přes problémovou čtvrť kolem Cejlu a
Francouzské ulice.

Obě akce úřady zamítly, jejich rozhodnutí však zrušil krajský soud. Radnice
Brno-střed neuspěla u Nejvyššího správního soudu ani s kasační stížností. O
stížnosti Brna dosud soud nerozhodl, přesto se radnice připravuje na to, že
pochod bude.

Dělnická mládež shromáždění ohlásila jako oslavu Svátku práce. Úředníci ale
nepochybují o tom, že skutečný účel je jiný. V době, kdy úřad rozhodoval, ale
nebyly k dispozici jasné důkazy o tom, že by mohlo jít o akci spojenou s
pravicovým extremismem.

Ani Šťástka nepředpokládá, že by Ústavní soud mohl rozhodnout do příští
středy. Přesto se chce radnice proti současnému stavu, kdy úřad má na vyjádření
se k avízu svolavatele pochodu nebo demonstrace tři pracovní dny, ohradit.
"Adekvátní lhůta by byla kolem 30 dnů," uvedl Štástka. Pak by podle něj měly
úřady dostatečnou možnost doložit případný zákaz akce potřebnými důkazy.

Brno se v minulosti už několikrát stalo dějištěm prvomájových akcí českých
pravicových extremistů. Například v roce 2007 se ohlášený pochod zvrhl v násilné
potyčky mezi demonstranty a policií.