Brno-střed nesouhlasí se zrušením zákazu pochodu extremistů. Podá proto ústavní stížnost

Zastupitelé městské části Brno-střed schválili podání ústavní stížnosti proti rozhodnutí brněnského krajského a Nejvyššího správního soudu. Ty totiž zrušily zákaz prvomájového pochodu extremistů Brnem, který radnice vydala na základě zjištění, že se bude jednat o shromáždění, jednoznačně směřující k výzvě k popírání nebo omezování osobních, politických či jiných práv občanů. Rozhodnutím soudů je však akce extremistů, s mottem “Proti invazi cizích pracovníků a exodu našich lidí”, umožněna.

Ještě před nedávnem Libor Šťástka (ODS), starosta městské části, oznámil, že radnici nezbývá nic jiného, než verdikt soudu respektovat. Současně ale tehdy naznačil, že se otvírá otázka, jestli je zákon o právu shromažďovacím v dnešní podobě odpovídající potřebám společnosti. „Podle nás je dlouhodobě neudržitelné, aby podobné pochody, jako je ten prvomájový, v takové míře narušovaly život ve městě, nehledě na obrovské náklady, které policii vzniknou se zajištěním pořádku a naší městské části s obstaráním úklidu, uvedl v souvislosti s verdiktem.

Ústavní soud by měl nyní podle zastupitelů posoudit, zda v ČR není porušováno právo obcí na samosprávu. “Má-li obec chránit zájem svých občanů a bezpečnost v ulicích, pak současnou podobou shromažďovacího zákona je tato její role značně omezena,” uvedla městská část. Podle starosty Libora Šťástky (ODS) chce radnice dosáhnout také toho, aby ze shromažďovacího zákona zmizela třídenní lhůta pro posouzení akce. Podle něj je krátká, “doslova diskriminační”.

Prvomájové shromáždění do Brna svolala Dělnická mládež, organizace, jež je podle mnoha expertů napojená na neonacistickou scénu. V daný den jsou ve městě plánovány další dvě protiakce – nenásilná blokáda spojená s kulturním programem Brnoblokuje a řádně ohlášené a policisty chráněné shromáždění V Brně neonacisty nechceme.