Brno chce změnit život ve vyloučených lokalitách. Nový akční plán cílí specificky i na Romy a na realizaci se mají podílet i romské organizace
V Brně žije v sociálně vyloučených lokalitách až 8900 lidí. Město proto přijalo nový tříletý akční plán sociálního začleňování, který má pomoci lidem ohroženým chudobou, zadlužením a ztrátou bydlení. Dokument, který schválili zastupitelé, má otevřít cestu k evropským dotacím až ve výši 189 milionů korun. Akcentuje i specifickou podporu Romů, u nichž je sociální vyloučení dlouhodobě propojeno s etnickou diskriminací.
Z pohledu indexu sociálního vyloučení spadá Brno, kde žije přes 400.000 lidí, do kategorie obcí s nejvyšší mírou. Nad republikovým průměrem je také podíl lidí v exekuci.
Tématem sociálního začleňování se v Brně zabývá mnoho aktérů, kteří se pod vedením magistrátu podíleli na vzniku akčního plánu. Výsledkem je dokument, který vytyčuje kroky pro letošní, příští a přespříští rok. Snahou je začlenit lidi ze sociálně vyloučených lokalit do běžné populace. Akční plán vznikl na základě Memoranda o spolupráci v rámci Koordinovaného přístupu k sociálnímu vyloučení 2021+ uzavřeného mezi statutárním městem Brnem a Agenturou pro sociální začleňování, která funguje pod Ministerstvem pro místní rozvoj.
“Základními indikátory sociálního vyloučení je materiální chudoba, dlouhodobá nezaměstnanost, závislost na dávkách v hmotné nouzi, nízká kvalita a nejistota v bydlení, ztížený přístup ke kvalitnímu vzdělávání, vysoká míra zadlužení, výskyt rizikového chování a kriminality, a vysoká míra migrace,” uvedl v analytické části plánu Adam Bedřich z Agentury pro sociální začleňování.
Akční plán explicitně pracuje s etnicitou jako jedním z určujících faktorů sociálního vyloučení. Právě romská komunita je v českém kontextu typicky zasažena kombinací materiální chudoby, nejistého bydlení, zadluženosti a nízké míry vzdělání. „Řešení situace je pro tuto skupinu obyvatel velmi obtížné a takřka nedosažitelné bez vnější pomoci,“ uvedl Adam Bedřich z Agentury pro sociální začleňování.
Akční plán rozvíjí jednotlivé oblasti do konkrétních opatření, které mají problémy sociálně vyloučených lidí pomáhat řešit. Jedním z nich je zajištění větší propojenosti aktérů a služeb v oblasti zaměstnanosti či dostupného bydlení, budou sdílet zkušenosti nebo příklady dobré praxe. Plán se věnuje i prevenci, a to jak u dětí a mládeže, tak dospělých.
Dokument zmiňuje, že v prvním čtvrtletí letošního roku bylo v Brně 6,9 procenta obyvatel v exekuci, přitom celostátní průměr je 6,6. Ke změně by měl přispět třeba další rozvoj dluhového poradenství. Opatření zahrnuje i rozšíření o psychologickou pomoc.
Klíčové aktivity jsou směrovány mimo jiné do městských částí Brno-sever a Brno-střed, kde se vyloučené lokality vyskytují. Právě v Brně-sever se rozvíjí projekt Desegregace ve vzdělávání, jehož cílem je podporovat inkluzi dětí ze sociálně vyloučených lokalit, zejména romských.
Na realizaci plánu se podílejí i romské organizace, jako je IQ Roma servis, Romani Hub a Společenství Romů na Moravě, stejně jako příspěvková organizace DROM – romské středisko. V tzv. brněnském Bronxu, lokalitě Zábrdovice, bude pokračovat komunitní práce s cílem zplnomocnění romské komunity a zlepšení komunikace mezi obyvateli a úřady.
Opatření počítají s rozšířením programů zaměřených na boj s diskriminací a anticiganismem, včetně právní podpory a online kampaně. Cílem je zvyšovat právní gramotnost Romů, posílit jejich důvěru v instituce a zmírnit předsudky majority.
Díky dokumentu by mohlo město, případně jeho příspěvkové organizace nebo neziskové organizace, čerpat peníze z programů ministerstva práce a sociálních věcí, ministerstva vnitra a jiných evropských i národních zdrojů až do výše 189 milionů.
