Brněnská Romská rada navrhla doporučení k desegregaci škol, zdůrazňuje zapojení romské komunity do celého procesu
Členové Romské rady města Brna (RRB) představili sérii doporučení, jejichž cílem je podpořit desegregaci škol v městské části Brno-sever a zlepšit vzdělávací příležitosti pro romské děti ze sociálně znevýhodněných lokalit. Tyto návrhy zdůrazňují zapojení romské komunity, důraz na osvětu a spolupráci s odborníky a institucemi.
Romská rada upozorňuje, že dlouhodobá segregace romských dětí ve školství má negativní dopady na jejich vzdělávací výsledky i možnosti v životě. „Navrhujeme doporučení, která povedou ke skutečné změně. Jde nám o to, aby se pracovalo s komunitou a aby to přineslo výsledky. Často se bohužel děje, že projekty proběhnou, ale nemají dlouhodobý efekt,“ řekl pro zpravodajský server Romea.cz člen rady Tomáš Ščuka.
“Veškeré kroky by měly vycházet z reálných potřeb romské komunity, která se potýká s anticiganismem, sociálním vyloučením a chudobou,” dodávají členové RRB.
Doporučení brněnské Romské rady zahrnují dvanáct klíčových bodů. Patří mezi ně zapojení romských komunit do všech fází procesu desegregace, od plánování přes realizaci až po vyhodnocení výsledků. Rada zdůrazňuje také potřebu osvěty a podpory rodičů formou komunitních setkání a seminářů, které mají zvýšit povědomí o významu kvalitního vzdělání. Další prioritou je podpora romských pedagogických asistentů a mentorů, kteří by mohli působit jako spojovací článek mezi školou a rodinami, a spolupráce s univerzitami a využití odborných studií zaměřených na segregaci a její řešení.
Městská část Brno-sever již dříve zahájila spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování s cílem vytvořit systémové změny, které podpoří děti ze znevýhodněných prostředí a postupně eliminují segregaci ve školách. Podle starosty městské části Brno-sever Martina Malečka se plánuje vytvoření takzvané „brněnské cesty“, která by mohla sloužit jako model pro ostatní městské části.
„Cílem by mělo být nastavit takové podmínky, aby každé dítě mělo možnost plně rozvinout svůj potenciál bez ohledu na své sociální nebo ekonomické zázemí. Je mně jasné, že cesta k tomu není a nebude jednoduchá a bude to nějakou dobu trvat. Ale to nás nesmí a nemůže odradit od toho, abychom se o to ve spolupráci se všemi zainteresovanými v maximální možné míře pokusili,“ uvedl již dříve Maleček.
Romská Rada města Brna iniciativu městské části k plánované desegregaci romských dětí na základních školách oceňuje. “Na základě dlouholetých zkušeností včetně znalosti interního prostředí romské komunity, považujeme kvalitní vzdělání romských dětí za klíč k úspěchu,” uvedl rada v prohlášení zaslaném zpravodajskému serveru Romea.cz.
Romská rada zároveň apeluje na nutnost dlouhodobé politické podpory a aktivní zapojení všech zainteresovaných stran. Doporučení budou projednána na nadcházejícím jednání platformy zahrnující zástupce městské části, romské komunity i odborníků. Cílem je zapracovat tyto návrhy do komplexního plánu desegregace škol. „Chceme, aby tento proces přinesl skutečné výsledky. Aby se nejen utratily peníze, ale aby změny pocítili lidé v praxi,“ dodává Tomáš Ščuka.
Doporučení Romské rady města Brna
1. Získání politické podpory na úrovni města Brna
Systémové změny ve vzdělávání romských dětí vyžadují dlouhodobý proces, který se neobejde bez stabilní politické podpory napříč politickým spektrem. V případě města Brna je zásadní podpora politiků a zodpovědných úředníků Magistrátu města Brna v kooperaci se samosprávami příslušných městských částí.
2. Pravidelná a dlouhodobá setkání zástupců RRB s politickými činiteli z různých politických stran jsou klíčová pro zvyšování povědomí o daném problému a podporu dosažení shody – (například přijetí deklarace o dlouhodobé odpovědnosti či vytvoření meziresortní pracovní skupiny).
3. Kompletní zapojení romských komunit do všech etap procesu desegregace – od plánování, realizace až po monitorování a komunikaci výsledků projektu. Cílem je zahrnout co nejvíce členů romské menšiny do komunitních aktivit i do odborných rolí.
4. Je nezbytné zajistit rozsáhlou osvětu na toto téma ze strany odpovědných subjektů. To zahrnuje například organizaci komunitních setkání pro rodiče, setkání rodičů s odborníky zaměřená na budoucnost jejich dětí v segregovaných školách a školách s etnicky smíšenými třídami. Cílem je poskytovat informace o významu kvalitního vzdělání a umožnit rodičům svobodně se rozhodnout, zda jejich děti budou navštěvovat běžné školy.
5. Plánování a shromažďování návrhů přímo od členů romské komunity v rámci komunitních center
6. Podporovat školení a zaměstnávání romských mentorů, pedagogických asistentů a terénních pracovníků ve spolupráci s neziskovými organizacemi
7. Pořádat informační semináře v komunitních centrech s romskými lektory, kteří mohou rodičům přiblížit význam kvalitního vzdělání a sdílet osobní zkušenosti
8. Identifikovat klíčové oblasti pro efektivní řešení problému. Využít již dostupné odborné studie a výzkumy zaměřené na segregaci romských dětí a strategické dokumenty, které se věnují řešení této problematiky. Investovat značné prostředky a úsilí do posílení role pedagogických asistentů, mentorů a komunitních pracovníků, kteří budou pracovat s dětmi a jejich rodiči. Sociálně znevýhodněný žák by při nástupu do 1. třídy běžné školy měl mít podporu pedagoga, který rozumí i jeho domácí situaci, aby se šance na vyrovnání jeho handicapu co nejdříve zvýšily a nerovnosti se neprohlubovaly.
9. Navázat spolupráci s Masarykovou univerzitou a jejími fakultami, které již provedly výzkumy zaměřené na téma segregace, a využít jejich výsledky, aby se předešlo opakování výzkumů ze strany agentur i univerzit.
10. Využívat širší spektrum nástrojů k desegregaci:
- Podpora osvěty a vytváření možností a podpory pro rodiče, kteří chtějí, aby jejich děti chodily do běžných škol, včetně zajištění nadstandardní či dodatečné péče pro tyto žáky od začátku školní docházky.
- Nespoléhat se pouze na změnu spádových oblastí.
- Podpora komunitního fungování škol prostřednictvím grantů a školení učitelů v oblasti inkluze.
- Snahy o zlepšení kvality segregovaných škol, aby přitáhly větší zájem rodičů z majority, a to i využitím alternativních vzdělávacích programů, jako jsou Montessori nebo Waldorf.
11. Podpora romské identity, sebevědomí romských žáků
Boj proti stereotypům a anticiganismu, prostřednictvím kulturně-vzdělávacích workshopů, lektoři (romské osobnosti, odborníci)
12. Univerzitní program pedagogiky by měl zahrnovat témata týkající se historie a kultury Romů, včetně sociálních problémů, které reflektují jejich současnou nerovnoprávnou pozici, a také metody, jak přistupovat k práci s dětmi znevýhodněnými touto situací.
