Brněnská cesta: Městská část Brno-sever chce odstranit segregaci ve školách, plánuje systémové změny pro podporu sociálně znevýhodněných dětí

V části Brno-sever leží část sociálně vyloučené lokality přezdívané Bronx a v tamních školách jsou ve větší míře romské děti. Téma segregovaných škol tam loni nabralo na síle, a to v souvislosti s tragédií na Brněnské přehradě, kde zemřel mladý Rom.

“Když jsem se loni doslechl, že jako zřizovatel podporuji segregaci ve školách, rozhodl jsem se otevřít tuto otázku na nejširším fóru neziskových organizací, zástupců romské komunity, ředitelů škol a všech, kteří k tomuto tématu chtějí něco říct. Nyní máme širokou platformu, na které věřím, že jsme schopni dosáhnout shody na tom, jak by měla a mohla vypadat tzv. brněnská cesta,” uvedl starosta městské části Martin Maleček (Hnutí SOL).

Díky projektu bude podle něj možné nastavit postupnou eliminaci stavu, který je v celém systému obecního školství v Brně problematický a je negativně vnímaný z úrovně celostátní, romské komunity, pedagogických sborů dotčených škol i zástupců samospráv městských částí.

“Cílem by mělo být nastavit takové podmínky, aby každé dítě mělo možnost plně rozvinout svůj potenciál bez ohledu na své sociální nebo ekonomické zázemí. Je mně jasné, že cesta k tomu není a nebude jednoduchá a bude to nějakou dobu trvat. Ale to nás nesmí a nemůže odradit od toho, abychom se o to ve spolupráci se všemi zainteresovanými v maximální možné míře pokusili,“ dodal Maleček.

Diskuse se účastní vedle samosprávy městské části také zástupci města Brna a Jihomoravského kraje, ředitelé brněnských škol s vysokým počtem žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí, zástupci Romské rady Brno a dalších romských iniciativ, neziskové organizace a odborníci na problematiku rovného přístupu ke vzdělání.

V rámci projektu vznikla pracovní skupina a širší platforma, která se pravidelně schází k řešení podpory sociálně znevýhodněných dětí a zkvalitnění jejich vzdělávání, a to nejen na území MČ Brno-sever, ale v rámci celého města Brna. Ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování dochází k mapování potřeb a příležitostí ve školství v Brně. Na základě toho pak budou definována opatření pro školy, učitele i rodiny. Podle starosty Malečka je nezbytné informování a zapojení všech aktérů, tedy nejen škol a samosprávy městské části, ale i rodičů, odborníků a místních komunit.

Postoj městské části Brno-sever i záštitu brněnské radní pro školství vítá i Jana Horváthová, ředitelka Muzea romské kultury v Brně, které se vzdělávání dětí ze znevýhodněného prostředí věnuje od svého založení. „Oceňuji aktivní přístup pana starosty Malečka. Jako první na této pozici pochopil, že v daném stavu nelze setrvat a že cesta k úspěšné integraci a zlepšování soužití vede skrze kvalitní vzdělání, jemuž segregace nepomáhá. Nebude to jednoduchá cesta, ale pokud na ní bude podpora politiků, má velkou naději situaci zlepšit, “ uvedla Horváthová.

Zapojení do projektu podpořilo i město. “Cesta z chudoby a sociálního vyloučení vede pouze přes kvalitní vzdělání,“ uvedla Irena Matonohová, brněnská radní pro oblast školství. „Velmi ráda jsem proto podpořila městskou část Brno-sever, která za podpory Agentury pro sociální začleňování připraví systémové změny tak, aby i děti z komplikovaného prostředí měly maximální podporu,“ doplnila. Pokud se pilotní změny osvědčí, postupně by je převzaly i další městské části.

Česko patří v Evropské unii k zemím s vyšší mírou závislosti výsledků vzdělávání na socioekonomickém statusu rodiny. Evropská komise začátkem října vyzvala Českou republiku k tomu, aby zajistila rovný přístup ke vzdělání pro všechny děti, včetně dětí z romské komunity, a účinně řešila problém nerovného zacházení ve školách. Ministerstvo školství v reakci na kritiku uvedlo, že o problémech ví, komisi chce představit již zavedená opatření a nový Akční plán pro desegregaci.