BIS: Národní garda extremistické Národní strany je virtuální projekt

Národní garda, kterou založila extremistická utranacionalistická Národní
strana (NS) je spíše virtuálním než funkčním projektem. Stojí to ve výroční zprávě Bezpečnostní
informační služby (BIS) zveřejněné dnes na www.bis.cz.
BIS zařadila Národní stranu mezi ultranacionalistickou extremistickou scénu kam
řadí krajně nacionalisticky, antisemitsky, rasisticky či xenofobně zaměřené
skupiny, jejichž členové zastávají velmi radikální postoje.

DOKUMENT


Výroční zprávy BIS za rok 2007

Tyto subjekty se před veřejností snaží většinou vystupovat
umírněně a nedostat se do konfliktu se zákonem. Někteří udržují kontakty s
neonacisty a využívají jejich podporu, přestože veřejně se od nich distancují.
Jelikož se ultranacionalisté snaží soustředit na sebe pozornost zejména v období
před volbami, nebyla v roce 2007 jejich činnost nijak výrazná.

Výjimku představovala Národní strana (NS), která se stejně jako v předchozích
letech podílela na celé řadě kontroverzních akcí, jejichž cílem bylo upoutat
zájem médií a dostat stranu do povědomí široké veřejnosti.

Za provokativní počin NS lze podle BIS považovat založení Národní gardy (NG),
polovojenské organizace NS, které bylo oficiálně vyhlášeno na demonstraci NS na
Václavském náměstí dne 28. října 2007. Požadavek na vytvoření NG měla NS obsažen
již ve svém politickém programu v roce 2006. Nejednalo se tudíž o momentální
inspiraci obdobnou národní gardou, založenou ultranacionalisty v Maďarsku.

"Je však velmi pravděpodobné, že vznik Maďarské gardy, mediální zájem, který
ji provázel a záměr dalších nacionalistických organizací založit podobné
polovojenské „jednotky“ vznik této organizace urychlily. Česká NG má prozatím s
Maďarskou gardou jen velmi málo společného a je spíše virtuálním než funkčním
projektem," uvádí se ve výroční zprávě BIS.

V části věnované neonacistické extremistické scéně BIS upozorňuje především
na činnost Národního odporu. "Přední místo na ní v roce 2007 stále zaujímal
Národní odpor, jehož aktivisté se podíleli na organizaci dvou největších
neonacistických akcí roku – prvomájového průvodu v Brně a pochodu pražským
židovským městem dne 10. listopadu 2007. Přestože se neonacisté snažili splnit
všechny formální zákonné požadavky, byly jejich demonstrace, vzhledem k jejich
skutečnému účelu, zakázány," uvádí se výroční zprávě BIS.

Podle zprávy mají
policisté problém rozpoznat od sebe pravicové a levicové extremisty, jejich
rvačky jsou čím dál častější. Pravicoví skinheadi a
ultranacionalisté se začali oblékat do černého stejně jako levicoví anarchisté,
a to prý policisty mate, uvádí zpráva.

"BIS nevylučuje, že tento styl oblékání, jehož výhodou je vyšší anonymita
aktivistů, se bude mezi pravicovými extremisty nadále rozšiřovat a bezpečnostní
složky se s jeho nevýhodami budou potýkat stále častěji," varuje zpráva. Černé
oblečení s "teroristickou" kuklou zpráva označuje jako styl "black block".

Kromě oblečení mají pravicoví i levicoví extremisté společnou také zálibu v
internetu především kvůli jeho relativní anonymitě a rostoucí dostupnosti i
rychlosti. "Extremisté využívají internet k různým účelům, nejčastěji k
prezentaci svých postojů a myšlenek, k vzájemné komunikaci, k prodeji zboží s
extremistickou tematikou, ale i k navazování kontaktů se zahraničními podobně
smýšlejícími jednotlivci a skupinami," vysvětluje zpráva.

Zpráva BIS
rovněž upozorňuje na činnost Antifašistická akce (AFA) a Marxisticko-leninských
skupin.

Nejdůležitější akce AFA souvisí většinou s ohlášenými
či neohlášenými pochody extrémní pravice. Největší mobilizaci antifašistů
zaznamenala BIS v souvislosti s plánovaným pochodem neonacistů pražským
židovským městem.

Marxisticko-leninské skupiny se dlouhodobě potýkají s malou členskou
základnou, což je nutí k překonávání vzájemných ideologických rozporů a ke
spolupráci s většími a vlivnějšími organizacemi i mimo levicově extremistické
spektrum.