BIS: I novou DSSS podporují neonacisté, někteří se distancovali

V prvních třech měsících letošního roku poklesla aktivita pravicových
extremistů, uvedla na svých internetových stránkách Bezpečnostní informační
služba (BIS). Vývoj neonacistické scény podle ní ovlivnily zejména loňské zásahy
policie proti jejím členům a soudní řízení ukončené zákazem Dělnické strany (DS).
Pravicoví radikálové jsou tak v současné době roztříštěnější a nejednotnější.

DOKUMENT


Informace BIS o vývoji na extremistické scéně v 1. čtvrtletí roku 2010

Dělnickou stranu rozpustil letos v únoru Nejvyšší správní soud. Vedení strany
společně s částí členské základny přešlo do Dělnické strany sociální
spravedlnosti (DSSS). V souladu s rozsudkem NSS upravila strana politický
program a snaží se působit nekonfliktně a neproblematicky. "Ačkoliv se DSSS,
stejně jako předtím DS, těší podpoře některých sympatizantů neonacistického
hnutí, jiní se od ní oficiálně distancovali," uvedla zpravodajská služba.

S tím podle dnešního Práva souhlasí i politolog Miroslav Mareš. Odborník na
extremismus deníku řekl, že nová situace na pravicové scéně se projevila
například i 1. máje v Praze. Na demonstraci podle něj nepřišli zástupci
Autonomních nacionalistů a dalších ultranacionalistických organizací, kteří v
minulých dvou letech navštěvovali akce Dělnické strany.

Policie také začala v loňském roce stíhat některé pravicové radikály. "Část
stíhaných aktivistů patřících k elitě neonacistické scény omezila vzhledem k
probíhajícímu trestnímu řízení podstatně svou činnost," napsala kontrarozvědka.
V některých případech to podle BIS vedlo k utlumení činnosti celé lokální
skupiny. Zadržené extremisty pak postupně nahrazují mladší a méně ideově
vyprofilovaní jednotlivci.

Na počátku roku se tak představitelé Dělnické strany soustředili na soudní
řízení, zbytek ultrapravicové scény pak zejména podporoval vězněné či stíhané
extremisty. "Projevy solidarity vyjadřovali i zahraniční pravicoví extremisté,
díky čemuž došlo k oživení vzájemných kontaktů," uvedla BIS. Kvůli utajení pak
podle zpravodajské služby změnili radikálové své metody prezentace a mobilizace.
Stále více upřednostňují komunikaci a inzerci přes internetové sociální sítě.

Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) uskutečnil loni v říjnu
tři akce zaměřené proti pravicovým extremistům. Při jedné z nich zadržel
předsedu pražské organizace Dělnické strany Patrika Vondráka a členku strany
Michaelu Dupovou. Podle policie se podíleli na výrobě a rozšiřování materiálů
propagujících Národní odpor a ženskou organizaci Resistance Women Unity (RWU).
Při dalších dvou zásazích detektivové obvinili celkem 16 lidí.

Letos v lednu pak kriminalisté zadrželi tři příznivce ultrapravice. Jedním ze
zadržených byl Milan Hroch, předseda krajské organizace DS na Vysočině. Spojován
byl s Národním odporem. Dalším byl údajně pokladník Dělnické mládeže v
Havlíčkově Brodě Daniel Zavadil.

Podle zprávy ministerstva vnitra o problematice extremismu v roce 2009 stoupl
počet lidí obviněných v souvislosti s extremismem loni v Česku oproti roku 2008
o polovinu. Množství extremistických trestných činů se zvýšilo o více než
pětinu, z hlediska celkové kriminality je ale podíl těchto trestných činů stále
minimální – tvoří jen 0,07 procenta.

Jako nejzávažnější případ loňského roku zpráva zmiňuje dubnový žhářský útok
na dům romské rodiny ve Vítkově na Opavsku. Proces se čtveřicí pravicových
extremistů z Opavska a Bruntálska začne příští týden. Muži jsou obžalováni z
pokusu o rasově motivovanou vraždu, kterou chtěli spáchat na více osobách, z
nichž jedna byla dítě. Za to jim hrozí až 15 let vězení. Padnout ale může i
výjimečný trest či doživotí.