BIS: Extremisté stále víc využívají Facebook k šíření propagandy

Pravicoví extremisté stále víc využívají internetových sociálních sítí,
především Facebooku, k šíření své propagandy mezi veřejnost. Vyplývá to ze
zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) o vývoji na extremistické scéně v
druhém čtvrtletí letošního roku. Aktivita stoupenců krajní pravice byla podle
civilní kontrarozvědky i zprávy ministerstva vnitra po policejních zásazích z
loňska stále v útlumu. Podle BIS se totiž obávali dalších policejních opatření.

DOKUMENT


Informace BIS o vývoji na extremistické scéně v 2. čtvrtletí roku 2010

BIS ve své zprávě hovoří o "relativně novém fenoménu" – extremisté podle ní
na Facebooku vytvářejí skupiny, do nichž se vedle nich zapojují i běžní lidé,
jejichž názory na některé věci jsou blízké extremistickým. "Dochází tak ke
skryté popularizaci extremistických názorů a k jejich rozšiřování mezi
veřejnost," napsala kontrarozvědka.

Mluvčí policejního prezidia Jaroslav Ibehej ČTK řekl, že specialisté na
internetovou kriminalitu Facebook monitorují a zaměřují se i na rasistické
projevy. Za ty samotné nikdo podle mluvčího dosud obviněn nebyl. Server je totiž
v USA a americká strana kvůli prvnímu dodatku ústavy, o svobodě projevu, českým
policistům neposkytuje požadované informace.

I přesto ale policisté podle Ibeheje dokážou informace získané na Facebooku
využít. "Kriminalisté takové projevy na síti operativně rozpracovávají, kdy
shromážděné informace už několikrát vedly k obvinění konkrétní osoby z trestného
činu s extremistickým podtextem," uvedl.

Ve druhém čtvrtletí podle tajné služby docházelo k interním sporům ohledně
další strategie českého neonacistického hnutí, výsledkem byla nejednotnost a
rozpory aktivistů. "To se například projevilo na 1. máje, kdy neonacisté nebyli
schopni uspořádat žádnou samostatnou demonstraci. Pouze několik desítek z nich
participovalo na akci Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) v Praze.
Ovšem i toto shromáždění bylo nevýznamné a celkově vyznělo spíše rozpačitým
dojmem," uvedla kontrarozvědka.

Podle BIS i ministerstva vnitra pokračuje tříštění neonacistické scény. Podle
tajné služby vznikají nové nezávislé skupinky, které nejsou centrálně
organizovány a svou činnost zaměřují hlavně na lokální problémy. Podle
ministerstva může stát za tříštěním scény přeskupování a generační obměna. Úřad
v této souvislosti připomněl, že poté, co se Autonomní nacionalisté na svém webu
distancovali od DSSS, zrušili i své internetové stránky. "Neonacistický Národní
odpor (NO) rovněž ustoupil svým způsobem do pozadí, na internetových stránkách
informuje o ´útocích Systému´ na ´národovce´, o účasti na zahraničních akcích a
také upozorňuje na některé akce DSSS," uvedlo ve své zprávě ministerstvo.

Viditelná podle ministerstva zůstává pouze DSSS, nástupkyně Dělnické strany (DS).
Nejvyšší správní soud DS letos rozpustil. V programu, idejích a symbolech DS
totiž nalezl xenofobní a šovinistické prvky, rasistický podtext a návaznost na
nacionální socialismus, tedy ideologii spojenou s Adolfem Hitlerem. Strana podle
soudu podněcovala k násilí a usilovala o radikální změnu demokratického zřízení.

Podle ministerstva se DSSS začala připravovat na podzimní senátní a komunální
volby. "Vyhodnotila výsledky parlamentních voleb a je přesvědčena, že právě v
komunálních volbách může uspět například v některých lokalitách Ústeckého,
Karlovarského či Moravskoslezského kraje, kde může, mimo jiné, populisticky
využívat různé socioekonomické faktory," napsal do své zprávy úřad.

BIS v této souvislosti uvedla, že straně se sice ve sněmovních volbách
nepodařilo překročit hranici potřebnou pro získání státního příspěvku, přesto
ale pro její členy nebyl volební výsledek – 1,14 procenta hlasů – zklamáním. "V
mnoha obcích totiž strana překročila pětiprocentní hranici nutnou pro zisk míst
v zastupitelstvech, v některých menších obcích získala i přes deset procent
hlasů," uvedla tajná služba.

Od ledna do konce června letos policisté zaznamenali celkem 159.727 trestných
činů, deliktů s extremistickým podtextem z toho bylo podle ministerstva 153,
tedy asi O,1 procenta. V prvním pololetí 2009 policisté zaznamenali 140 takových
trestných činů, jde tak o zhruba devítiprocentní meziroční nárůst. Za
nejzávažnější trestný čin s extremistickým podtextem za toto období úřad označil
brutální napadení třináctiletého chlapce dvěma romskými mladíky v Krupce –
Bohosudově na Teplicku. Policie podezřelé zadržela, patnáctiletý hoch pak byl
umístěn do diagnostického ústavu, sedmnáctiletý mladík byl obviněn a putoval do
vazby.