Bezpečnostní rada státu se zabývala zprávou o extremismu v ČR v minulém roce
Bezpečnostní rada státu (BRS) se na dnešním jednání zabývala zprávou o extremismu a předsudečné nenávisti na českém území v loňském roce, vyslechla také informaci týkající se sil a prostředků k zajišťování vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku v Česku. V tiskové zprávě o tom po dopoledním zasedání informoval úřad vlády. Rada schvalovala také návrh na udělení Ceny BRS za významný přínos v oblasti bezpečnostní politiky ČR pro letošní rok.
Zprávu o extremismu zveřejňuje ministerstvo vnitra obvykle koncem první poloviny každého roku. BRS dnes zprávu vzala na vědomí podobně jako vyhodnocení akčního plánu boje proti extremismu v posledních dvou letech a akční plán boje proti extremismu a předsudečné nenávisti na letošek a příští rok.
Rada se zabývala také projektem Bivoj, což je architektonické a strategické řešení, které připravil Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Před rokem úřad vlády uvedl, že projekt je reakcí státu na narůstající bezpečnostní hrozby, který posílí kybernetickou bezpečnost ministerstev a dalších úřadů a nabízí jednotné bezpečnostní řešení pro provoz informačních systémů.
BRS dnes podle úřadu vlády také vyslovila souhlas s návrhem programu Strategická podpora rozvoje bezpečnostního výzkumu České republiky 2026 až 2031 a vyslechla informaci týkající se sil a prostředků k zajišťování vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku ČR. Týkala se i vývoje od posledního projednávání na BRS v dubnu 2024.
Členové rady vzali na vědomí naplnění položky výdajů na financování zapojení českých občanů do civilních struktur Evropské unie a dalších mezinárodních vládních organizací v návrhu státního rozpočtu na rok 2026 a následující roky. Pro informaci dostali hodnocení naplňování bezpečnostní strategie České republiky 2023, vyhodnocení letecké hasičské služby za minulý rok či informace k pořízení vrtulníků pro letecké hašení
BRS je stálým pracovním orgánem vlády pro koordinaci problematiky bezpečnosti země. Členy jsou premiér a další členové kabinetu podle rozhodnutí vlády. Řádné schůze se konají nejméně jednou za čtvrt roku, poslední byla v lednu.
