ARA ART: Monitoring odhalil tisíce protiromských nenávistných projevů na sociálních sítích
Organizace ARA ART zveřejnila průběžné výsledky svého monitoringu nenávistných projevů v médiích a na sociálních sítích. Analýza probíhající od prosince 2023 odhalila 5017 příspěvků a článků obsahujících protiromské postoje. Výsledky byly představeny během kulatého stolu s názvem „Protiromská nenávist v éře sociálních sítí: Jak rozpoznat, zastavit a přetvořit digitální nenávist,“ který se konal 7. listopadu 2024 v prostorách Amerického centra v Praze.
Monitoring, který zahrnuje média i sociální sítě, ukazuje, že největší výskyt nenávistných projevů se soustředí na Facebook. Přibližně 67 % analyzovaných příspěvků obsahovalo hanlivé označení Romů, jako například „cikán“ či „hnědočeši“. Dalších 31 % pak zahrnovalo negativní stereotypizaci Romů jako „nepřizpůsobivých“ či „nemakačenků“. Pouze necelá 2 % z analyzovaných příspěvků spadala pod kategorii přímých výzev k násilí či obsahovaly prvky dehumanizace.
„Celkový počet příspěvků zdaleka neodráží realitu. Náš monitoring zachycuje jen ty články, které obsahují alespoň jeden z klíčových výrazů, podle kterých mapujeme dění v online prostoru. Jsme přesvědčeni, že digitální prostředí je mnohem více zaplaveno negativními, vulgárními, stereotypními i násilnými reakcemi vůči Romům a Romkám. Tato problematika si žádá celospolečenskou pozornost a neměla by být bagatelizována,“ okomentovala pro zpravodajský server Romea.cz výsledky monitoringu Andrea Bučková, advokační expertka ARA ART.
Lucie Fuková: Musíme vytvářet bezpečný prostor pro další generace
Kulatého stolu se účastnili také Luke Minzen z Velvyslanectví USA a vládní zmocněnkyně pro romské záležitosti Lucie Fuková, která ve svém vystoupení varovala před nebezpečím digitální nenávisti, jež má negativní dopad zejména na mladou generaci.
„Žijeme v digitálním světě, kde dochází k šíření nenávisti v různých podobách, což ohrožuje nejen naše životy, ale zejména životy našich dětí. Musíme vytvořit bezpečný digitální prostor, který bude chránit další generace,“ zdůraznila Fuková. Připomněla, že protiromská nenávist není novým fenoménem, ale má hluboké kořeny v historii. „S protiromskou nenávistí máme bohužel dlouhodobé zkušenosti – od středověku přes obě světové války až po období komunismu,“ dodala.
Fuková rovněž ocenila, že se letos podařilo prosadit definici anticikanismu do usnesení vlády i Senátu ČR. „Je to výsledek dlouholetého úsilí aktivistů a institucí. Přijetí definice anticikanismu jasně ukazuje, že protiromské nálady jsou v české společnosti přítomné a že je nutné je řešit,“ uvedla Fuková.
Intersekcionalita nenávisti a důležitost osvětových kampaní
Výsledky monitoringu ARA ART také poukazují na intersekcionální charakter některých protiromských projevů, kdy kromě etnického původu reagují nenávistné komentáře také na sexuální orientaci nebo genderovou identitu jednotlivců. Celkem 153 příspěvků obsahovalo prvky intersekcionality, a to převážně na sociálních médiích.
Podle monitoringu kulturní a společenské události často vyvolávají vlnu nenávistných reakcí, která může trvat i několik měsíců. Jedním z cílů projektu Oda na kames / To nechceš, financovaného Evropskou unií, je proto upozorňovat na dopady nenávistných projevů a šířit osvětu o právních možnostech ochrany proti předsudečnému násilí, což během kulatého stolu přiblížila i ředitelka organizace In IUSTITIA Klára Kalibová.
Doporučení odborníků: Právní ukotvení a posílení monitoringu
V závěru programu organizátoři představili podněty a doporučení jako reakci na průběžné výstupy. Jedním z hlavních doporučení, které navrhují je ukotvit anticikanismus v českém právním řádu jako specifickou formu rasismu, který vyžaduje zvláštní pozornost. Odborníci navrhují, aby byla tato problematika zohledněna v rámci Zákona o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací.
Podle odborníků jsou stávající metody monitoringu nenávistných projevů nedostatečné, zejména co se týče frekvence, hloubky a zpětné vazby. Doporučení tedy zahrnují posílení monitorovacích mechanismů a pravidelné tematické analýzy, které by mapovaly přítomnost stereotypů a předsudků vůči romské menšině v digitálním prostředí. „Potřebujeme cílenější přístup k monitorování, který nám pomůže lépe pochopit strukturu a rozsah nenávistných projevů,“ zaznělo na setkání.
Klíčovou výzvou podle odborníků zůstává i zapojení státních orgánů, které by měly být aktivnější v boji proti anticiganismu. Doporučení zahrnují například zvýšení informovanosti mezi mladými lidmi prostřednictvím pravidelných osvětových kampaní, především ve školách a komunitních centrech.
