Anketa RH: Ovlivní Michael Kocáb něco ve své nové funkci?

Myslíte, že Michael Kocáb může ve své nové funkci zmocněnce pro lidská práva
ještě něco ovlivnit k dobrému?

Aurélie Balážová
Zdravotně sociální pomocnice sdružení Drom, Bruntál.
Takto může do konce dotáhnout svoje rozpracované záležitosti. Bylo by dobré,
kdyby ve funkci zmocněnce pro lidská práva i nadále zůstal a mohl všechny ty
úkoly dokončit. Těch problémů se navrstvilo určitě hodně, ze všeho nejvíc je
podle mě potřeba řešit problematiku ochrany lidských práv a integrace romských
komunit do společnosti. Panu Michalovi Kocábovi držím palce.

Janko Horváth-Dóme
Básník, aktivista, žije v Janově.
Michal Kocáb jako jediný z mála politiků chápe potřeby menšin včetně romské
– amare nipoha. Má velké srdce – baro jilo. Na post nového zmocněnce – nevo
manuš so pes marel vaš čačipena manušengere se hodí jako nikdo jiný. Přeju mu
hlavně tolerantní kolegy – lačhe manuša paš peste! Bacht sastipen amare
genutnenge – štěstí zdraví našim čtenářům. Ačhen Devleha!

Veronika Kačová
Vedoucí souboru Cikne čhave (www.ciknechave.estranky.cz),
Nový Jičín.
Nepostřehla jsem to, ale řekla bych, že nic se nezmění. Kdyby ano, tak by to
měl udělat dávno. Mají v tom zmatky a sami neví co bude.

František Šarišský
Student, Brno.
Myslím si, že pan Kocáb chce aby život šel kupředu. Čekal bych, že bude pracovat
na rozvoji neziskovek i projektů z EU určených pro menšiny. Ono sice teoreticky
má dnes každý Rom šanci studovat, ale mrzí mě, že se nepodporují víc takové věci
jako stipendium na středních školách.

Boris Titzl
Učitel speciální pedagogiky na univerzitě v Hradci Králové.
V této záležitosti nejsem tak úplně v obraze a nejspíš dostanete řadu
odpovědí od lidí zasvěcenějších. Jen poznamenávám: Je obecně známo, že chlap v
jistém věku sice chátrá, ale „nestárne“, což si začne dokazovat na sekretářce.
Přidá-li se k tomu vyšší společenské postavení, vznikají z toho trapasy pro
něho, trápení pro jeho blízké a jeho sympatizantům zůstává jen pachuť na jazyce.
Ne nadarmo vzniklo úsloví „ženská v domě, není pro mě“. Jedná-li člověk proti
této lidové moudrosti (a to vůbec nemusíme být puritáni!), dokazuje sice, že má
gule, ale také to, že myslí přes ně. Takže moc + ženské + peníze = hrob
politikova kreditu.

Eva Dobšíková
Bývalá učitelka romských dětí, nyní aktivní v Židovské obci Brno.
Moje úvaha jde asi tímto směrem: Kocáb by novou funkci nepřijal, kdyby nebyl
přesvědčen, že něco může ovlivnit.

Zdeněk Švácha
Ředitel střední umělecké školy v Liberci.
Pokud jde o Míšu Kocába, už jsem to jednou psal. Měl se držet hudby, v tom
byl nejlepší. Teď nevím, jestli mu jde o peníze nebo co. Obávám se, že toho pro
romské záležitosti moc neudělal, protože za jeho působeni toho moc nebylo řešeno
z nejvyšší úrovně.

Anton Lukáč
Zakladatel ROI, předseda Sdružení Romů ČR, poradce pro národnostní
menšiny, Kladno.
Na otázku zda Michael Kocáb může ještě něco ovlivnit odpovídám: Ano, je
lepší když je tam aspoň někdo než nikdo. Já mu věřím. Panu Kocábovi přeju hodně
dobrých romských politiků. Romům pak chci vzkázat: nespěte, už jste se naspali
dost, vstaňte a bojujte!

Milan Daniel
Jednatel sdružení Mosty pro lidská práva (www.mostlp.org).
Kocáb vyřešil ve spolupráci s předsedou vlády tlak Strany zelených na své
odstoupení z ministerstva ve stylu chytré horákyně. Ale vzhledem k cílům, jichž
chtěl v úřadu dosáhnout, bylo přijetí funkce vládního zmocněnce jen rozumné.
Jistě, slovo zmocněnec zní méně zvučně než slovo ministr. Důležité však je, že
agendu lidských práv aspoň na úrovni úřadu vlády (když už ne jako člen vlády
samotné) vykonává někdo, kdo je na rozdíl od předchozího zmocněnce kompetentní,
je vidět a má výsledky.

Helena Krištofová
Romská poradkyně Magistrátu města Brna.
Ano, může. Z názvu funkce vlastně vyplývá, že vláda zmocňuje tuto osobu k
aktivitám, jejichž cílem je zlepšení dodržování lidských práv a možná tedy i
zlepšení postavení romských komunit ve společnosti. Obávám se ale, že zmocněná
osoba bude muset v nejbližší době investovat tuny energie do boje proti nárůstu
extremismu a protiromských nálad. Michaelu Kocábovi věřím, takže s jeho
obsazením do této nezáviděníhodné funkce nemám problém. Co však pokládám za
nedořešené, je postavení vládního zmocněnce ve vládě, neboť jmenováním přijímá
konkrétní osoba zodpovědnost za dodržování lidských práv, aniž by jej k tomu
vláda vybavila patřičnými pravomocemi a potřebným zázemím. Jak může obhajovat
lidská práva a rovnoprávnost, když samotné jeho postavení ve vládě není
rovnoprávné? Lze snad tento stav chápat jako postoj společnosti k samotné
problematice lidských práv a mezilidské vztahy?

Erazim Kohák
Filozof, publicista, Praha.
Když já si jen pomyslím, že jsem ten víkend 24. dubna přednášel v Hodoníně a
nikdo, ale nikdo se mi nezmínil, ze se koná Miss Roma… A když si pomyslím, že
jsem neviděl ani jeden maličký plakátek, který by tam zval, uvědomuju si znovu,
jak veliká je mezi námi propast a znovu toho lituji. Leč k věci:
Existují jmenování na dobu určitou, pak na dobu neurčitou, a konečně na dobu
jepičí. Obávám se, že jmenování Michaela Kocába patří do té třetí kategorie. Teď
nemůžeme budovat na osobnostech. Potřebujeme především vládu s jasným mandátem a
sociálně citlivou politikou. Až ji budeme mít, pak bude záležet na osobnostech.
Zdravím a znovu lituji, že mi ušla Miss Roma – a stará romská čtvrť Hodonína,
Rybáře, už je přestavěná na milionářské ghetto a moji hostitelé považovali tu
bezduchou poušť za asanaci. Ach jo.

Jiřina Šiklová
Socioložka, publicistka, Praha.
Kocáb může ještě některé věci ovlivnit, i když ne prosadit. Veřejné mínění
se ovlivňuje tím, že se určité otázky připomínají a připomínají a je asi dobré
využít všem možností k připomínání důležitých věcí. Alespoň se s jimi musí lidi
zabývat.

Stanislav Daniel
Poradce parlamentního poslaneckého klubu ČSSD, metodik specialista na
Vyšší policejní a Střední policejní škole v Holešově.
Bývalý ministr pan Michal Kocáb mě osobně nijak nepřesvědčil o tom, že by
byl dobrý ministr, který něco vyřešil nebo se nějak podílel na zlepšení celkové
situace Romů v České republice. Mnohokrát jsem nabyl dojmu, že o tzv. romské
problematice nic neví. Dle mého názoru nic neovlivní ani jako vládní zmocněnec.
Osobně se domnívám, že pan premiér svou zodpovědnost přenesl na bývalého
ministra, což považuji za zcela nešťastné řešení tak závažné problematiky. Bylo
by ovšem velmi nespravedlivé hovořit pouze o romské problematice. Vládní
zmocněnec pro lidská práva má ve své kompetenci zejména oblast lidských práv.
Například vybírám jednu z priorit ministra pro lidská práva do konce období
Fischerovy vlády:
Změna volebních zákonů. Budou dokončeny návrhy novel volebních zákonů do
Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, zastupitelstev krajů a hlavního města Prahy,
které stanovují nový postup při sestavování kandidátních listin, tak aby na
kandidátních listinách bylo nejméně 30% žen (a rovněž mužů) a aby na prvních
dvou místech byli muž i žena.
Proč, dnes již bývalý ministr nenavrhoval ve svém návrhu novely volebního
zákona, že na kandidátních listinách budou zastoupeni příslušníci národnostních
menšin? Ptám se: je spravedlivé, že na kandidátních listinách má být nejméně 30%
žen a žádný příslušník národnostní menšiny?

Marie Holubová
Romská asistentka na základní škole v Ostravě.
Myslím si, že neovlivní už vůbec nic. Jako ministr nestál za moc, pouze se
zviditelňoval. Měla bych ale jiné téma než je Kocáb. V Ostravě existuje Základní
škola Matrasovová v Hulvákách, která koncem června skončí. Do této školy chodí
děti romské i neromské. Převládají děti romské a to je asi ten důvod, proč se
škola ruší. Paní starostka Janáčková to odůvodnila tak, že nemá peníze na její
provoz. Na této škole přitom funguje to, o čem se stále mluví, tedy společná
výuka romských a neromských žáků. Někde se vynakládají peníze na zavedení takové
výuky do škol, ale zároveň tam kde to dobře funguje, se tato výuka ruší kvůli
nedostatku peněz. Proč to takhle paradoxně funguje?
I když jsme podnikli panem Kumarem určité kroky na záchranu školy, tak jsme s
paní starostkou Jánačkovou ani o milimetr nepohnuli. A zaměstnanci této školy
jsou bez místa. Proč se tedy pořád mluví a píše o Romech, jak se nám nepomáhá a
co všechno se pro nás dělá? Je to pouze proto, aby gadžové měli práci, oni ano a
my ne. Např. založí se organizace, která zaměstná Romy, po nějaké době je
organizace propustí a na jejich místa přijme Neromy. Přitom ta organizace má
pomáhat Romům. Proč to tak funguje? Končím, jsem rozčílená.

Štefan Vavrek
Zakladatel sdružení Amaro Foro Olomouc.
To, že se pan Kocáb stal vládním zmocněncem pro lidská práva, vnímám docela
pozitivně. Je pravdou, že některé jeho aktivity byly docela neštastné, např.
jeho postoj k některým squaterům. Na druhou stranu jeho postoj a chování při
událostech jako byly např. rasistické projevy části majoritní společnosti v
Litvínově a jiných měst, včetně událostí ve Vítkově, můžeme označit jako
příkladné pro většinu našich politiků. Můžeme polemizovat o tom, zda se chtěl
pan Kocáb pouze zviditelnit nebo zda opravdu cítí s utiskovanými. Pravdou ovšem
je, že se tím dostal do podvědomí jak majority, tak minority.
A jestli ještě může pan Kocáb něco ovlivnit k dobrému? Myslím si, že ne.
Samozřejmě, že by to mělo vyplývat z jeho funkce. Ale všichni víme, že naši
poslanci a zákonodarci nejsou příliš nakloněni těmto pro nás ožehavým tématům.
Navíc si ale myslím, že pan Kocáb už je takzvaně vymačkaný a už v těchto věcech
nemá co nabídnout. Docela si umím představit na jeho místě nějakého romského
aktivistu, který je vzdělaný a znalý celé této problematiky jako např. pan ing.
Karel Holomek nebo pan Ivan Veselý.

Gejza Horváth
Hudebník, Brno
Michael Kocáb, bývalý ministr pro lidská práva a národnostní menšiny, dnes
už jen vládní zmocněnec pro lidská práva, není v české společnosti moc oblíben.
Naprostá většina občanů s ním jako s politikem nesympatizuje a nemá ho v lásce.
Kocáb nemá v politice co dělat, tvrdí, a pokud chce pomáhat Romům, tak ať si je
vezme k sobě domů a tam ať se o ně postará. Ale nedávno, když se Kocáb podílel
na odchodu ruské armády z území Československa, tak to národ stál za ním, jásal
a tleskal mu. Národ tleskal i světci Čunkovi, ale z jiného důvodu. Tleskal mu za
to, že vystěhoval Romy z města Vsetína, vlastně za to, že s Romy zatočil.
Extremisté pořádají hony na Romy a někteří politici vytloukají z Romů svůj
politicky kapitál. Z toho jasně vyplývá, jaká nálada panuje ve společnosti, jak
přistupuje národ k menšinám, zejména k Romům a jak se v některých případech sám
stát podílí na porušování lidských práv a svobod. Jinak tomu není ani v jiných
státech Evropské unie (EU). Proto je nutné, aby v rámci sjednocování Evropy byla
práva národnostních menšin a lidská práva vůbec hájena. Politika ČR v této
oblasti by měla být také sjednocena s politikou EU. Ministerstvo pro lidská
práva a národnostní menšiny by v ČR mělo znovu existovat.
Představte si, že ministrem tohoto ministerstva by byl Jiří Čunek nebo Ivan
Langer. Podle mě by tito politici nebyli schopní být partnery pro EU a na domácí
scéně by nadělali víc škody než užitku. Tedy měl by tu být zase Kocáb? Já říkám
ano. A proč? No proto, že Kocáb už přesvědčil domácí politickou scénu, že post
ministra pro lidská práva a národnostní menšiny opravdu umí zastat. Přes dost
velký společenský odpor se pustil do boje proti nepravostem, páchaným na Romech.
Nebál se ani vroucího kotle extremismu. Kocáb přesvědčil i EU, že v oblasti
lidských práv je jejím transparentním a rovnocenným partnerem. A to nejhlavnější
je to, že Kocáb dál Romům naději. Romové na něho spoléhají, věří mu a čekají, že
se jich zastane. Chci říct ještě jednu důležitou věc: Pokud by se měla funkce
ministra pro lidská práva a národnostní menšiny udělovat podle zásluh, tak by se
ti kandidáti dali spočítat na prstech jedné ruky. K nim by patřil i Michael
Kocáb. A pokud by si měli vybrat sami Romové svého ministra, tak by vybírali jen
ze dvou lidí. Žhavým kandidátem by byl zase Kocáb. A co se týče jeho dnešní
funkce a jeho pracovní náplně, tak si myslím, že v otázkách lidských práv se u
Kocába nic nezmění. I jako vládni zmocněnec bude dál pokračovat ve svém
nastartovaném programu.

Vychází v Romano hangos 6-2010 na
www.srnm.cz