Andrej Babiš se spojil s Viktorem Orbánem a populistickou krajně pravicovou Svobodnou stranou Rakouska, cílem je založit novou frakci v EP

Vídeňské schůzky se Babiš i Orbán zúčastnili osobně. Na obrazovkách tam kolem nich byly nápisy Patriots for Europe (Patrioti pro Evropu), jak si bude uskupení říkat. Maďarsko od 1. července zahajuje půlroční předsednictví v Radě Evropské unie.

Všichni tři předsedové pronesli projevy a posléze podepsali manifest nové aliance. Podle Babiše požadují mimo jiné více rozhodování na národní úrovni, lepší obranu vnějších hranic před migrací a revizi Zelené dohody pro Evropu (Green Deal).

Kickl věří, že se k nim v příštích dnech připojí více evropských stran. Zatím se spekulovalo o slovenském Směru-SD premiéra Roberta Fica nebo o polských konzervativcích ze strany Právo a spravedlnost (PiS).

Podle rakouského politika je nová aliance něčím na způsob “nosné rakety”, čímž patrně odkazoval na snahu učinit z aliance europarlamentní frakci. Orbán věří, že z chystané frakce brzy bude nejsilnější pravicově orientované uskupení v evropské politice. Tím je zatím frakce Evropští konzervativci a reformisté (ECR) s 83 členy, mezi nimiž jsou i zástupci české Občanské demokratické strany (ODS).

ZÁZNAM TISKOVÉ KONFERENCE

“Začíná nová éra,” uvedl maďarský premiér. Nová frakce podle něj změní evropskou politiku. Jeho rakouský partner, který by podle agentury AFP mohl v parlamentních volbách, které se uskuteční koncem září, získat post rakouského kancléře, mluvil o éře svobody, suverenity, míru, prosperity a hodnot. “Dnešek je historickým dnem,” dodal.

Babiš mimo jiné varoval, že evropská klimatická politika ohrožuje konkurenceschopnost evropské ekonomiky. “To, co se nyní děje v Bruselu, to není zelená politika, ale jedovatá zelená politika. Ta nás neléčí, ale otravuje,” doplnil ho Orbán.

Nově oznámená politická aliance má aktuálně europoslance ze tří zemí EU, což znamená, že bude potřebovat europoslance alespoň z dalších čtyř zemí, aby mohla nová frakce v EP vzniknout. Minimální počet poslanců je stanoven na 23. Tuto podmínku už nová aliance splňuje, dohromady má 24 europoslanců. Hnutí ANO bude mít v EP sedm lidí, maďarský Fidesz 11 a FPÖ šest.

Ve volbách do Evropského parlamentu posílily strany nespokojené s dosavadním směřováním EU. Zisky si připsaly i v nejvýznamnějších státech, tedy ve Francii a v Německu, kde propadly vládní strany.

Hnutí ANO, Fidesz i FPÖ jsou ve svých zemích vítězi eurovoleb, které se konaly na začátku června. ANO už před více než týdnem oznámilo odchod z europarlamentní frakce Renew Europe (Obnova Evropy) i ze strany ALDE. Rakouská FPÖ a francouzské Národní sdružení (RN) Marine Le Penové jsou zatím ve frakci Identita a demokracie, jehož členem je i české opoziční hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). Jeho předseda Tomio Okamura ale v pátek ČTK řekl, že hnutí bude napříště součástí nové frakce Evropa suverénních národů (Europe of Sovereign Nations, ESN). Fidesz byl původně až do roku 2000 členem Liberální internacionály, poté vstoupil do Evropské lidové strany. Jejím členem zůstal až do roku 2021, od té doby v EP působí ve skupině nezařazených.

Dosavadní či nové frakce parlamentu musejí svůj název a složení oznámit do 15. července. Od 16. do 19. července se ve Štrasburku uskuteční ustavující plenární zasedání nového Evropského parlamentu, který tvoří 720 europoslanců. Ti zvolí svého předsedu a 14 místopředsedů, kvestory, předsedy a místopředsedy výborů a delegací.

Nadcházející maďarské předsednictví budí v Bruselu mezi některými obavy. Budapešť se stala poslední dobou terčem kritiky zejména kvůli blokování téměř veškeré pomoci určené Ukrajině, na které se ostatní členské státy shodly. Ukrajina se přes dva roky brání ruské vojenské invazi. Maďarští zástupci ujišťují, že budou vystupovat nestranně a nebudou prosazovat svou “jasnou vizi Evropy”.