Analýza: Nenávist na internetu roste. Na Facebooku nejvíce „hejtují“ muži
V průběhu loňského roku došlo v České republice ke znatelnému růstu počtu nenávistných projevů na sociálních sítích a dalších komunikačních platformách, jako jsou například diskuze na zpravodajských serverech. Vyplývá to z analýzy „Projevy nenávisti v online prostoru a sociálních sítích“, kterou vypracovala společnost Člověk v tísni.
Analýza popisuje základní sociodemografii tvůrců a šiřitelů nenávistných projevů i mechanismy šíření těchto projevů v období od června do září 2015.
V průběhu zkoumaného období tak podle ní nenávistný diskurz reagoval na rostoucí vlnu migrace ze zemí Afriky a Blízkého východu. Naopak nenávistné projevy vůči uprchlíkům a migrantům z jiných regionů, jako je Jihovýchodní Asie či postsovětské země se vyskytovaly jen v minimální míře. Podstatnou část obsahu naplňovaly také tzv. hoaxy, poplašné zprávy, zaměřené zejména proti muslimům.
Z analýzy plyne, že na Facebooku dominovaly příspěvky a komentáře na téma migrace (88 000 komentářů, tedy cca. 56% ze všech analyzovaných příspěvků) následované výroky na téma muslimů a islámu (49 000 komentářů, tedy cca. 31% z analyzovaných příspěvků). Podobná situace panovala v létě 2015 i v diskusích pod články na zpravodajských webech. Varovné bylo především naladění diskusí. Přibližně 80% výroků na téma islámu a muslimů mělo negativní až nenávistný obsah, v případě výroků o migrantech jako takových pak tvořily negativní a nenávistné výroky asi 62% z celkového počtu.
Jako největší skupinu autorů nenávistných projevů na Facebooku analýza označuje muže ve věku 30 – 50 let se středoškolským vzděláním. Mezi aktivními producenty nenávistných výroků nebylo zastoupeno větší množství mladých lidí pod 30 let ani seniorů přes 60 let, neprokázalo se také větší zastoupení sociálně vyloučených vrstev a nezaměstnaných. Svou roli v šíření nenávistných projevů na sociálních sítích hrají vedle nedůvěryhodných informačních portálů také zavedená masová média.
V neposlední řadě může zejména v prostředí Facebooku hrát svou roli také mediální praxe kladoucí důraz na šokující titulky, větší důraz na zprávy s negativním vyzněním nebo obecně emocionálnějším zabarvením. „Sociální sítě zesilují a zkreslují zprávy z masových médií a zdánlivě nevinné články mohou být v nenávistných internetových diskusích snadno postaveny do zcela nezamýšleného kontextu," vysvětluje Matouš Hrdina, mediální koordinátor Člověka v tísni.
