Analytici: Česká ekonomika pod vlivem eurozóny příští rok zpomalí

Směr české ekonomiky bude v příštím roce určován především vývojem v západní
Evropě, kde již propukla recese. Tuzemská ekonomika by tak podle odhadů měla
výrazně zpomalit svůj růst až ke dvěma procentům. Některé odhady ovšem počítají
ještě s větším propadem a dokonce i s recesí. Dopad hospodářských problémů v
eurozóně na tuzemskou exportně orientovanou ekonomiku už se projevil v říjnovém
schodku zahraničního obchodu a poklesu průmyslové výroby i stavebnictví.

"Hlavním faktorem, který určí směr české ekonomiky v příštím roce, bude vývoj v
západní Evropě. Recese, kterou Evropa prožívá, bude pokračovat i minimálně v
první polovině roku, se ještě více podepíše na výsledcích české ekonomiky než
dosud," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.

Ekonomické ochlazení tak ovlivní státní rozpočet, jehož navržený deficit ve výši
38,1 miliardy korun je podle ekonomů a také ministerstva financí spíše
neudržitelný. Ministr financí Miroslav Kalousek ve čtvrtek uvedl, že rozpočtový
schodek může být mezi 50 až 60 miliardami korun, ministr práce a sociálních věcí
Petr Nečas dnes připustil i 70 miliard korun. Teprve na začátku příštího roku
ovšem Kalousek představí plán na škrty v provozních výdajích jednotlivých
ministerstev.

Kladem probíhající krize a zpomalování ekonomiky je pokles inflace. Ta by měla v
lednu klesnout až pod inflační cíl České národní banky ve výši tří procent a ve
druhé polovině roku 2009 ke dvěma procentům. V cenách se totiž budou projevovat
klesající ceny ropy a rovněž budou odeznívat jednorázové vlivy z loňského roku
jako například výrazné zdražení potravin nebo zvýšení snížené sazby DPH.

I když klesající cena ropy sníží náklady mnoha firmám, uleví peněženkám
domácností po celém světě a zmírní tak negativní ekonomický vývoj, vytváří ve
světě zároveň podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka riziko vzniku
deflace. "Ta může mít závažné negativní dopady, pokud se v ekonomice zakoření na
delší dobu," uvedl. Deflace, tedy pokles cen, může způsobit nárůst reálné
úroková míry v ekonomice, což ji zbrzďuje.

Centrální banka tak bude mít kvůli vývoji v ekonomice další prostor pro snížení
úrokových sazeb. Podle analytiků není vyloučeno, že sazby příští rok klesnou až
na 1,5 procenta.

Česká měna by v příštím roce podle analytiků neměla příliš oslabovat od
současných hodnot mezi 25 až 26 korunami za euro. Zatímco letošek byl z pohledu
koruny velmi rozkolísaný, v příštím roce sice kvůli finanční krizi může občas k
výkyvům dojít, celkově by měl být ale vývoj kurzu mnohem klidnější, odhadují
ekonomové. "Česká ekonomika na tom bude pořád lépe než evropská. Takže důvod pro
dramatické oslabení koruny by neměl přijít," uvedl analytik společnosti
Citco-finanční trhy Jiří Šimek.

Nezaměstnanost ale zřejmě i přes relativně dobrou kondici tuzemské ekonomiky
poroste. "Na trhu práce se poprvé výrazně projevily dopady globální recese,"
komentoval listopadový vzestup míry nezaměstnanosti na 5,3 procenta hlavní
ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík. Propouštění se podle ekonomů zatím týká
hlavně agenturních pracovníků, ale v příštích měsících zasáhne i kmenové
zaměstnance; podíl lidí bez práce by tak mohl příští rok vystoupat k šesti
procentům. Zástupci odborů hovoří až o sedmiprocentní nezaměstnanosti.

Dopady krize včetně nutnosti propouštět mezi prvními pocítili tuzemští výrobci
automobilů a jejich dodavatelé. Kvůli poklesu zájmu o auta omezují výrobu a do
poloviny příštího roku se zbaví 13.500 lidí, tedy zhruba desetiny pracovníků.
Snižovat stavy však neplánují všichni. Podle odborníků se ekonomický propad
projeví v příklonu zákazníků k menším vozům, výrobce takových aut, kolínská
TPCA, tak hodlá naopak pracovníky přijímat.

Propad automobilové výroby s sebou stahuje i další odvětví, například textilní a
strojírenský průmysl a sektor dopravy. Celkově světová ekonomická krize postihla
nejvíce tuzemské podniky ve zpracovatelském průmyslu, nejméně veřejnou správu a
výrobu a rozvod elektřiny, ukázal průzkum Hospodářské komory ČR mezi téměř 1900
členskými firmami. Již téměř 90 procent podniků podle něj zaznamenalo úbytek
zakázek a tři z pěti firem byly nuceny omezit výrobu. Úbytek poptávky po
pronájmech a finančním zprostředkování naznačuje, že podniky musejí šetřit,
přehodnocovat své plány nebo odkládat plánované investice.

Banky naopak podle opakovaných prohlášení zástupců vlády i ČNB globální finanční
krize neohrožuje, nezabránila jim ani ve zvyšování zisků. Letošní zisk
tuzemského bankovního sektoru by zřejmě měl překonat rekordních 47 miliard korun
z loňska, uvedl pro ČTK viceguvernér České národní banky Miroslav Singer.

Očekávané zpomalení růstu české ekonomiky se podle odhadů projeví poklesem
poptávky po úvěrech, ten ale budou částečně kompenzovat vyšší úroky úvěrů a
půjček. Banky by tak měly podle odhadů nadále zvyšovat zisky, ale mnohem
pomaleji než v minulých letech, již tedy ne dvouciferným tempem. Pravděpodobné
je podle odborníků zhoršení platební morálky klientů.

Krize může dál prohloubit propad pozemního stavitelství, do kterého patří
například i výstavba bytů. Jejich ceny ale podle odborníků s výjimkou těch
panelových ve většině případů příliš neklesnou. Developeři už začali omezovat
spekulativní výstavbu, tedy stavby budov bez předem sjednaných nájemců. Nutí je
k tomu i banky, které požadují vyšší spoluúčast investora i větší podíl předem
prodaných či pronajatých nemovitostí.

Případnou nepříznivou situaci investorů by podle prezidenta Svazu podnikatelů ve
stavebnictví Václava Matyáše pocítily především střední a menší firmy.
Stavebnictví jako celek však v příštím období dokáže výpadek pozemních staveb
nahradit především větší výstavbou v oblasti dopravy, kterou financuje stát.
Oživení investic do komerčních nemovitostí někteří odborníci očekávají už ve
druhém pololetí příštího roku, kdy podle nich banky začnou na trh opět pouštět
peníze.

Předpokládaná nižší poptávka po bytech souvisí i s horší dostupností hypoték. V
následujících měsících nelze podle generálního ředitele Hypoteční banky Jana
Sadila očekávat razantní snížení úrokových sazeb, které by kopírovalo vývoj
úroků stanovovaných centrální bankou. Sazby na mezibankovním trhu, ze kterého
banky čerpají peníze na hypotéky, totiž podle něj přestaly odpovídat vývoji
sazeb ČNB. Nové hypotéky se v říjnu prodávaly v průměru s úrokem 5,7 procenta,
tedy v blízkosti dlouhodobého rekordu.

Sadil by proto považoval za úspěch, pokud by banky v příštím roce na hypotékách
půjčily stejnou sumu jako letos. Už v tomto roce přitom podle jeho odhadů objem
nových hypoték klesl na zhruba 120 miliard korun z loňských 142 miliard.

U potravin odborníci v příštím roce nepředpokládají zlevňování, do jejich
konečné ceny se totiž promítne zejména růst cen energií a vzrůstající mzdové
náklady. Snaha zákazníků v důsledku krize více šetřit může vést k tomu, že lidé
při nákupu budou sahat po levnějších potravinách. "Přestože objem nákupů
finanční krize neovlivnila, mění se obsah nákupních košíků zákazníků,"
poznamenal mluvčí obchodního řetězce Ahold Libor Kytýr.