Amnesty International kritizuje ČR za odmítání uprchlíků či diskriminaci Romů
Vysocí představitelé české vlády i český prezident se loni vyjadřovali
xenofobně na adresu uprchlíků a migrantů, tvrdí organizace Amnesty International
(AI) ve své nejnovější zprávě o stavu lidských práv ve světě. Kromě odmítavého
postoje ČR k přijímání běženců AI kritizuje i podle ní nerovný přístup romských
dětí ke vzdělání v Česku, zdlouhavý proces v kauze romského památníku v Letech
na Písecku a český vývoz zbraní do zemí, kde mohou být použity při činech
porušujících lidská práva.
Ve zprávě, která mapuje stav lidských práv ve 159 zemích, AI neuvádí
konkrétní jména vládních představitelů, kteří se podle ní měli vyjadřovat
xenofobně na adresu běženců. V odstavci s podtitulkem Rasismus a xenofobie se v
ní ale mimo jiné píše, že "během předvolební kampaně ministr vnitra prezentoval
jako úspěch restriktivní politiku, která vedla k tomu, že uprchlíci se vyhnuli
České republice".
AI připomíná také prosincovou žalobu Evropské komise na Česko, Polsko a
Maďarsko kvůli jejich odmítání programu přerozdělování žadatelů o azyl podle
kvót. Amnesty International přitom uvádí, že Česko přijalo "jen 12 žadatelů o
azyl z počtu 2691, který mu byl přidělen" v rámci přerozdělení běženců z Řecka a
Itálie.
Podle AI jsou v Česku stále diskriminovány romské děti v přístupu ke
vzdělání. Organizace se odvolává na výroční zprávu rady české vlády pro lidská
práva za rok 2016, podle níž se v Česku ve vzdělávání stále objevuje
diskriminace romských dětí, které se učí často odděleně v romských třídách či
školách. Zpráva AI uvádí i případ školy v Ostravě, která podle verdiktu soudu z
loňského března diskriminovala dva romské předškoláky, když je odmítla v roce
2014 přijmout do první třídy.
Do odstavce nazvaného Diskriminace – Romové zařadila AI i novelu, díky níž
mohou obce zčásti rozhodovat o dávkách na bydlení vyhlášením zón se zvýšeným
výskytem "sociálně patologických jevů". Nevládní organizace podle AI vyjádřily
obavy, že to "nepřiměřeně ovlivní" Romy a chudé.
V oddíle Rasismus a xenofobie AI připomíná kauzu vepřína v Letech u Písku,
který byl postaven v 70. letech minulého století na místě koncentračního tábora
pro Romy. Zpráva s odvoláním na úřad komisaře pro lidská práva Rady Evropy
uvádí, že proces výkupu vepřína byl zdlouhavý, a připomíná, že smlouvu s
majitelem výkrmny uzavřela česká vláda loni.
AI se pozastavuje i nad tím, že Česko pokračuje ve vývozu zbraní do zemí, kde
hrozí, že budou použity k činům porušujícím lidská práva, například k
nezákonnému použití síly proti demonstrantům či opozici. Ve zprávě se také
uvádí, že na květnovém zbrojařském veletrhu v Brně český prezident řekl, že
český zbrojní průmysl potřebuje "vyvážet globálně". Podle AI "popřel, že země má
zodpovědnost zabránit reexportu" zbraní do zemí, které "nejsou bezpečné".
